Verš k zapamatování: „Neboť jako tělo bez ducha je mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.“ (Jakub 2:26)
Čtení Písma: Jakub 2:14-26 / Římanům 3:21-26 / Římanům 4:1-4, 13-25
Úvod: Často si myslíme, že dny zázraků a velké víry byly primárně v biblických dobách a že dnes toho vidíme jen velmi málo. Zprávy v Bibli pokrývají mnoho staletí a některé generace pravděpodobně v tomto ohledu neviděly nic, co by je povzbudilo. Gideon byl značně sklíčený a přál si, aby se některé z velkých událostí, o kterých vyprávěli starší lidé, mohly stát i v jeho době. A také se staly!
Muž z Arkansasu vyprávěl o dvou zážitcích, o které bychom se s vámi rádi podělili, protože nám připomínají starozákonní zázraky. Jednou během hospodářské krize dostal tento pán povolání, aby šel na jiné místo, kázal a vedl sérii shromáždění. Klekl si a modlil se a řekl Pánu: „Pane, víš, že doma nemáme mouku a potřebuji nové kalhoty,“ zatímco na kolenou měl vidění kusu plechovky ležící na cestě. Šel po cestě v očekávání, že pod plechovkou něco najde. Plechovku skutečně našel, ale byl velmi zklamán, když ji zvedl a nic tam nenašel. Otočil se zpět k domu, ale místo aby šel stejnou cestou, odbočil k plotu a našel pětidolarovou bankovku. Koupil si pytel mouky a kalhoty.
V roce 1934 muž znovu řekl, že jejich studna vyschla. Šel na dno studny, vrtal a odstřeloval. Když se prach usadil, sešel do studny, ale dno bylo stále suché. Dokážete si představit jeho zoufalství, protože řekl, že nemají vodu pro dobytek ani pro domácnost. Vzal do jedné ruky ocelovou vrtačku a do druhé kladivo a modlil se: „Pane, nejsi tentýž Bůh, který dal dětem Izraele vodu na poušti? Když jsem narazil do této oceli, můžeš nechat vodu vytéct.“ Řekl: „Narazil jsem do oceli a proud vody vytryskl asi o dvacet centimetrů a byl velký asi jako váš prst – musel jsem odtamtud.“
Bratr z Astorie v Oregonu poslal traktát s následujícím svědectvím: Pracoval v dole v Montaně a z dolu se táhla malá železniční trať, která se používala k přepravě vagonů s rudou, dolů po svahu a přes most. Jednou, když šel po mostě, se některé vagony s rudou uvolnily a začaly se rychle blížit k mostu. Běžel na opačnou stranu, ale vagony ho stále doháněly, takže bylo zřejmé, že ho předjedou. Najednou si všiml, že dva dřevěné železniční pražce byly na jednom konci oddělené, což poskytovalo dostatek prostoru pro průjezd. Okamžitě seskočil otvorem, právě když se nad hlavou vagony prohnaly. Poté, co projely, se rozhlédl a zjistil, že pražce byly rovnoměrně rozmístěny a nebylo místo, aby se vrátil zpět stejnou cestou, jakou přišel. Pak sešel po spodní části mostu, aby pokračoval ve své cestě.
Pravá víra a spravedlivé skutky jdou ruku v ruce; víra a skutky nejsou nepřátelé. Jsou to dvě části Božího díla v nás. Víra vede člověka ke spáse a skutky vedou tohoto člověka k věrnosti. Jakub tomu věřil a stejně tak i Pavel.
Bůh je jistě velmi živý – odpovídá na modlitby víry a koná činy 20. století a nepochybuji o tom, že se budou dít i v tomto 21. století.
Otázky k lekci:
- Co je pro spásu prospěšnější – víra, nebo skutky? Jakub 2:14.
- Oblékne víra nahého, nebo nasytí chudé? Jakub 2:15-16.
- Je možné, aby víra žila dlouho bez skutků? Co dělá víra, když je sama o sobě? Jakub 2:17.
- Jak projevujeme svou víru? Jsou skutky možné bez víry? Jakub 2:18. Je možné věřit v jednoho Boha a přesto mít nedostatečnou víru? Jakub 2:19-20.
- Čím byl Abraham ospravedlněn? Židům 11:8-10. Bylo by jeho ospravedlnění možné bez živé víry v Boha? Jakub 2:21.
- Vysvětli, jak byly Abrahamova víra a skutky zdokonaleny a odměněny. Jakub 2:22.
- Byl Abraham spravedlivý jen díky svým skutkům? Komu uvěřil? Jakub 2:23; Židům 11:6. Jak byl Abraham nazýván?
- Je hříšník ospravedlněn skutky a nachází pokoj? Římanům 3:22-26; Římanům 5:1. Je nutné, aby si křesťan, který je ospravedlněn z hříchu, zachoval jak víru, tak skutky, pokud chce pokračovat ve svém ospravedlnění? Jakub 2:24.