Primární text: Lukáš 7:1-50
Verš k zapamatování: A hle, jedna žena z města, hříšnice, když se dozvěděla, že Ježíš sedí u stolu v domě farizeje, přinesla alabastrovou nádobku s vonným olejem, postavila se mu zezadu k nohám a s pláčem se postavila. Začala mu slzami smývat nohy, utírat je vlasy své hlavy, líbala mu nohy a mazala je vonným olejem. Lukáš 7:37-38
Úvod:
Víra je jediný účinný přístup k Bohu, ale musíme si uvědomit hloubku naší potřeby, když se k Němu přibližujeme. První blahoslavenství, které Ježíš učil, bylo být „chudí duchem“ (Matouš 5:3). Humanista říká, že odpovědi na životní konflikty leží v nás samotných, že je osudem lidstva řešit si své vlastní problémy a rozvíjet společnost. Pravá víra se této představě staví proti. Vyžaduje, abychom nejprve pochopili naši vlastní potřebu, naši neschopnost tuto potřebu naplnit a že jediný, kdo nám může pomoci, je Ježíš Kristus. On jediný je Boží cestou spásy pro lidstvo.
Toto spojuje víru a pokání, neboť nikdo se nemůže přiblížit k Bohu bez srdce víry v duchu pokání. Přicházíme k Němu s vědomím, že si to vůbec nezasloužíme a že jedinou prosbou, kterou máme, je, že je milostivý a milosrdný Spasitel. V okamžiku, kdy uvěříme, že si Boží milost zasloužíme více než jiní lidé, minuli jsme se smyslem opravdového pokání. Jediné, co si každý z nás zaslouží, je smrt.
Ozeáš 14 výstižně ilustruje opravdové pokání. Trojí proces zahrnuje: pokorné obrátení se k Bohu ve víře; lítost nad našimi minulými selháními; a zřeknutí se našich starých způsobů a věcí, v které jsme kdysi důvěřovali:
„Izraeli, navrať se k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi klopýtl pro svou nepravost. Vezmi si s sebou slova a navrať se k Hospodinu. Řekni mu: ‚Odpusť nám všechnu nepravost, přijmi nás milostivě, neboť budeme obětovat oběti svých rtů. Asýrie nás nezachrání, nebudeme jezdit na koních a nebudeme už říkat dílu svých rukou: ‚Ty jsi náš boh.‘ Vždyť v tobě nachází milosrdenství i sirotek.“ (Ozeáš 14:1-3)
Ozeáš 14:4-9 ilustruje krásná požehnání, která Bůh nabízí těm, kteří činí opravdové pokání.
Studium lekce
o slově Studium
- Proč Ježíš žasl nad setníkovou vírou? Matouš 8:1, 5–13; Lukáš 7:1–10
- Proč by mohl být Ježíš kritizován za to, že zastavil pohřební průvod a dotkl se pohřebních már a těla? Lukáš 7:14-15; Numeri 19:20-21; Numeri 5:2-3; 19:11-20
- Vysvětlete, proč Ježíš oprávněně ignoroval Mojžíšův zákon a vzkřísil mrtvého syna vdovy. Lukáš 7:13-15
- Co udělal Ježíš, aby Janovi učedníci poznali, že Ježíš je Kristus? Matouš 11:4-6; Lukáš 7:21-23
- Popište, jak Ježíš uctíval Jana Křtitele. Matouš 11:7-19; Lukáš 7:24-28
- Co Ježíš učil o dětinství farizeů a zákoníků? Matouš 11:16-19; Lukáš 7:30-35
- Jaký šokující kontrast Ježíš učinil s Chorazinem, Betsaidou a Kafarnaum? Matouš 11:20–30
- Jak se Šimon k Ježíšovi choval velmi nezdvořile? Lukáš 7:44–46.
- Jaké pravdy Ježíš učil v malém podobenství, o kterém se podělil se Šimonem? Lukáš 7:41-43
- Co nás setkání Ježíše, Šimona a ženy učí o samospravedlnosti?