Neděle: Pokrytectví odsuzujícího soudu — Matouš 7:1-5; Lukáš 6:37-42
Každý křesťan musí projevovat „zdravý úsudek“ ohledně druhých. Jak jinak bychom se mohli zdržet „házeníperel před svině“ nebo odmítání falešných proroků? (Matouš 7:6, 15-23). Toto varování je proti duchu odsuzování, který se projevuje: (1) souzením v situacích, které se nás netýkají; (2) souzením podle předsudků, nikoli podle zásad; (3) souzením podle osobnosti, nikoli podle zásad; (4) souzením bez znalosti všech faktů; (5) souzením bez snahy porozumět; a (6) neochotou odpustit. Konečný soud patří Bohu.
Pondělí: Perly před sviněmi? — Matouš 7:6
Zní to drsně ztotožňovat lidi se psy a sviněmi, ale musíme si pamatovat na hroznou poskvrnu hříchu na životech lidí. Musíme kázat evangelium, ale naše evangelizace by neměla být mechanická ani nerozlišující, jinak bychom nerozumně plýtvali časem, energií a zdroji. Lidé jsou různí a musíme chápat různé typy, se kterými se setkáme; s Herodem a Pilátem nelze zacházet stejně. Musíme si dávat pozor na pravdu, kterou prezentujeme, a na způsob, jakým je prezentována. Je plýtváním diskutovat s nevěřícím o jakémkoli aspektu pravdy kromě základů spásy.
Úterý: Proste, hledejte, klepejte — Matouš 7:7-12; Lukáš 6:31
Tento aspekt Ježíšova učení by nám měl připomínat první blahoslavenství: „Blahoslavení chudí duchem“ (Matouš 5:3). Teprve když si uvědomíme hloubku svého osobního úpadku, budeme prosit, hledat a klepat. Teprve když pochopíme naši zoufalou touhu po Boží přítomnosti v našich životech, projevíme vytrvalost, vytrvalost a naléhavost. Za druhé, víme, že Bůh je náš Otec a že je jediný, koho hledáme. Opouštíme všechny ostatní. Proč? On je jediný Věrný a Jeho dary jsou jediné, které nás zcela uspokojí. Dokonce nám uděluje drahocenného Ducha svatého, když ho prosíme. Petr to shrnul: „Jeho božská moc nám dala všechno, co patří k životu a zbožnosti“ (2. Petrův 1:3).
Středa: Úzká brána a úzká cesta (KJV) — Matouš 7:13-14
Cesta křesťana je úzká. Ale stejně úzká je i brána vedoucí do křesťanského života. Brána, o které Ježíš mluvil, není branou posledního soudu, ale branou, která nás zpočátku uvádí na cestu spásy. Je těsná; je omezující. Mnoho dnešních kázání to neodráží a často zanechává dojem, že křesťanský život je snadný. Cesta je těsná a úzká od začátku do konce. Předchozí život musí být opuštěn. Nejprve musíme opustit světskost. Pro svět ani pro světské cesty není místo. Bůh vyvedl Izrael z Egypta, ale dostat Egypt z Izraele bylo mnohem těžší. Abychom opustili světské cesty, musíme opustit „já“. Máme být jako Kristus. (Viz Galatským 2:20.)
Čtvrtek: Poznáváni po ovoci — Matouš 7:15-20
Vypadají dobře – zní dobře – zdají se být opravdoví. Jsou charismatičtí. Mají dobrý charakter. Falešného proroka poznáme pouze podle jeho poselství a toho, co přináší. Káže mléko, ne silné učení. Nekáže o těsné bráně a úzké cestě, ani nehlásá všechny Boží vlastnosti, obvykle omezuje poselství na lásku. Nezuří proti hříchu. Sentimentálně mluví o Kristově kříži, ale míjí jeho skutečnou hloubku.
Pátek: Strom a ovoce — Matouš 7:21-23; Lukáš 6:43-45
Ježíš popsal vlastnosti duchovně znovuzrozených v Blahoslavenstvích. Mnozí si budou myslet, že je jejich víra nebo zbožnost zachrání („Pane, Pane…“), nebo si budou myslet, že je zachrání projevování duchovních darů (prorokování, vymítání démonů), nebo budou důvěřovat ve své dobré skutky. Jak řekl Ježíš: „Musíte se znovu narodit“ (Jan 3:7).
Sobota: Moudří a pošetilí — Matouš 7:24-27; Lukáš 6:46-49
Jednoduchý příběh. Dva muži – stejná touha. Postavili si domy, které vypadaly stejně. Velký rozdíl byl v základech a ty dělaly celý rozdíl.