Kristova služba pokračuje v okolí Galileje – Lekce 5 – Jako malé děti

Primární text: Matouš 18:1-22

Verš k zapamatování: A řekl: „Amen, pravím vám, pokud se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. Kdokoli přijme jedno takové dítě ve jménu mém, přijímá mne.“ Matouš 18:3-5

Úvod:
Ježíš řekl svým učedníkům, že pokud se nezmění a nestanou se jako malé děti, nikdy nevejdou do nebeského království. Jaké vlastnosti měl Ježíš na mysli ohledně dětí, které chtěl, aby jeho učedníci měli? Mezi vlastnosti, které mě napadají, patří: děti jsou závislé; důvěřivé; podřízené; přizpůsobivé, učenlivé; snadno přijímají; snadno odpouštějí; a ochotně se hlásí k dobrovolnictví.

Opačné vlastnosti platily pro Boží lid. Byli sobečtí, bezcitní a nepoučitelní. Jejich pýcha neustále pronikala do nich a způsobovala konflikty a rozdělení. Ježíš je za tyto egocentrické postoje pokáral.

Celá myšlenka, že být „velký v Království“ znamená být jako dítě, byla pro učedníky cizí. Děti v Ježíšově době byly ve společnosti v nízkém a zranitelném postavení. Snadno se daly zneužívat a byly na dně společenské pyramidy, vedle otroků. To, že Ježíš používal děti jako vzor velikosti, muselo učedníky mást. Říct, že „dítě bylo skvělé“, by bylo považováno za oxymóron – jako říct „docela ošklivé“ nebo „spolu sami“. Zdálo se, že jde o protichůdné pojmy.

Přesto toto byla kritéria, která Ježíš používal k hodnocení činů svých učedníků. Aby byli v Pánově díle považováni za velké, museli se pokořit a být v duchu učenliví. Tuto velikost určuje Bůh, nikoli člověk.

Odkaz říká, že musíme být „obráceni“ jako malé děti. Slovo obrácený je řecké slovo strépho, které znamená obrátit se, změnit nebo přijmout jinou cestu. Znamená to uznání hříchu a lidských nedostatků a touhu dosáhnout spravedlnosti. Ježíš nyní dodává další kritérium, že obrácení také zahrnuje učenlivost a pokoru – největší vlastnosti dětí.

Studium lekce
o slově Studium

  1. Jaký přístup služby Ježíš vyžaduje od svých následovníků? Matouš 18:4; Izajáš 66:2; 1. Petrův 5:5.
  2. Jaká zaslíbení jsou dána těm, kteří jsou pokorní? Jakub 4:6; Lukáš 9:48; Izajáš 57:15; Přísloví 22:4.
  3. Zamyslete se nad charakteristikami „dětského chování“ (např. závislost na rodiči atd.). Porovnejte svůj seznam s vlastnostmi, které si Ježíš přeje u učedníka. Matouš 18:3; Numeri 11:12; Zachariáš 8:5; 1. Korintským 14:20; Efezským 6:4.
  4. Proč Ježíš varuje před tím, abychom byli kamenem úrazu? Matouš 18:6-7; Římanům 14:13; 1. Janův 2:10.
  5. Jako členové „Boží rodiny“, jaké máme vůči sobě navzájem zodpovědnosti? Matouš 18:10, 15-16; Koloským 3:16; 2. Tesalonickým 3:15; Titovi 3:10.
  6. Jak se smíření a odpuštění projevují při řešení konfliktů? Matouš 18:15, 21-22; Lukáš 12:58; Marek 11:25; Efezským 4:32; Koloským 3:13.
  7. Pokud je Ježíšova pravda odmítnuta, jak se máme chovat k člověku, který ji odmítá? Lukáš 9:56; Matouš 9:36; Galatským 6:1-2; Efezským 5:2.