Neděle: Sláva Kristova — Matouš 17:1-5; Marek 9:2-8; Lukáš 9:28-31
Proměněný Kristus nebyl odrazem Boží slávy – Boží sláva byla v Něm. Slovo „proměněný“ pochází z řeckého „metamorfómai“, což znamená proměnit. Něco, co se proměňuje, to dělá samo ze sebe (jako housenka v motýla), není to vynuceno vnější silou. Samotná Boží podstata vycházela z Ježíšova nitra. Byl zjeven takový, jaký skutečně byl. Nebylo to něco, co Mu muselo být dáno na hoře. Sláva byla něco, co už vlastnil, ne něco, co Mu bylo uděleno. V jistém smyslu ukázal svou pravou nebeskou podstatu; všechno ostatní, co na zemi dělal, bylo maskováno.
Pondělí: Petr, Jakub a Jan — Matouš 17:6-9; Marek 9:2-8; Lukáš 9:32-36
Petr, Jakub a Jan byli „vnitřním kruhem“ Ježíšových učedníků. Mnohokrát jim byla dána výsada zažít něco, o čem ostatní učedníci neměli ponětí. Petr byl jediný učedník, který chodil po vodě. Jakub a Jan byli Ježíši natolik blízko, že je jejich matka požádala, aby směli sedět po jeho boku v Království. Všichni tři byli také odděleni od ostatních učedníků v Getsemanech. V této pasáži bylo těmto třem mužům dovoleno spatřit tvář slávy Ježíše, Krista, Syna Božího.
Úterý: Nový Eliáš — Matouš 17:10-13; Marek 9:9-13
Učedníci jasně chápali, že Ježíš mluví o Janu Křtiteli, který byl předzvěstí příchodu Mesiáše. Ježíš poznamenává, že stejně jako Eliáš obnovil správné představy o Bohu ve starověku, Jan Křtitel obnoví také židovské myšlení o Mesiáši, kterým byl Immanuel (Bůh s námi). Židé v Ježíšově době odmítali tvrzení, že Ježíš je Mesiáš, protože říkali, že „nový Eliáš“ ještě nepřišel. Zde Ježíš tento argument končí a prohlašuje, že Jan je skutečně novým Eliášem.
Středa: Chlapec je uzdraven — Matouš 17:14-18; Marek 9:14-27; Lukáš 9:37-43
Nejdynamičtější částí tohoto příběhu je, že se zdálo, že učedníci nejsou schopni problém vyřešit. Ježíš je nazval bezvěrnými a řekl, že jsou stejně schopni. My sami nejsme osobně schopni uzdravovat, ale Bůh ano. On ustanovil, že víra je katalyzátorem potřeby. Uzdravuje Bůh ve 100 % případů? Ne. Modlíme se s vírou, ale uvědomujeme si, že On je svrchovaný a nemusí uzdravovat v každé situaci.
Čtvrtek: Modlitba a půst — Matouš 17:19-21; Marek 9:28-29
Mnoho lidí si myslí, že církev musí svolat týdenní modlitební setkání, než se bude moci potýkat s obtížným problémem. Všimněte si, že Ježíš řekl: „Tento druh vychází modlitbou a postem,“ a přesto ho okamžitě vyhnal. Stejně tak musíme být připraveni čelit každé situaci. Modlitba a půst by měly být součástí našeho života – životním stylem – a měly by nás udržovat ve spojení s Bohem.
Pátek: Předpovědi — Matouš 17:22-23; Marek 9:30-32; Lukáš 9:44-45
Čím blíže byla jeho smrt, tím častěji Ježíš mluvil se svými učedníky o tom, co má přijít, a připravoval je na zármutek a výzvy, které je čekaly. Byli hluboce zarmouceni, ale ne natolik, aby byli ochotni odložit stranou svůj spor o to, kdo z nich je největší!
Sobota: Placení chrámové daně — Matouš 17:24-27
Chrámová daň byla dobrovolným obětem. Ježíš s placením daně souhlasil a dělal to proto, že nechtěl urazit náboženské vůdce. Vidíme také, že Bůh se dokáže postarat – a to i zázračně – o naše finanční potřeby i o naše duchovní potřeby.