Neděle: Soupeření o velikost — Matouš 18:1-5; Marek 9:33-37; Lukáš 9:46-48
Učedníci mezi sebou soupeřili a srovnávali se navzájem v povýšenosti. Ježíš přirovnal pokoru, která se od Božího služebníka vyžaduje, k malému dítěti. Když máme pokorného ducha, Bůh nám slibuje milost, že si nás bude vážit, že nás bude ctít, že nás vyslyší a že nás pozvedne. Pokora je podmínkou skutečné velikosti a podmínkou pro vstup do Království.
Pondělí: Varování před tím, abychom věřící klopýtali — Matouš 18:6-14; Marek 9:38-50; Lukáš 9:49-50
Ježíš varuje učedníky před tím, aby věřící klopýtali. Jeho poučení ukazuje princip „milovat se navzájem“ v praxi a varuje nás, abychom přemýšleli, než něco uděláme. Jasně říká, že způsobit někomu klopýtnutí je hřích a vystavuje nás věčnému trestu. Moudrost a rozlišovací schopnost spočívají výhradně na starším věřícím, aby chránili citlivost mladšího věřícího. Rozhodnutí, která děláme, se zřídka dotýkají pouze nás samotných. Varování končí podobenstvím o ztracené ovci. Zdůrazňuje hodnotu a důležitost i jednoho věřícího pro Boha.
Úterý: Konflikt — Matouš 18:15-20
Tématem této pasáže je, jak se vypořádat s konflikty. Text označuje tuto „rodinu“ jako ekklesia, což znamená bratrství, a tak Ježíš označoval Boží rodinu. Když spolu úzce kráčíme a rozvíjíme vztahy, je nevyhnutelné, že se čas od času vyvinou konflikty. Z tohoto důvodu Ježíš tráví mnoho času diskusí o tom, jak tyto problémy řešit. Je důležité být o situaci přímočarý. Lidé zapojení do konfliktu by se měli s laskavostí a pokorou snažit situaci vyřešit mezi sebou, v soukromí. Pokud se konflikt nevyřeší, lze přivést moudré a autoritativní bratry, kteří pomohou konflikt vyřešit a přinést obnovu. Udržování jednoty je pro Boží srdce zásadní.
Středa: Odpuštění — Matouš 18:21-22
Když se snažíme řešit konflikty s atmosférou pokory a upřímnosti, podstupujeme určitá rizika. Ale akt odpuštění zlepšuje vztahy a posiluje pouta. Petr si myslel, že projevuje velkou lásku, když nabízí odpuštění alespoň sedmkrát. Ježíš odpověděl, že by Petr měl toto číslo exponenciálně znásobit. V podstatě Ježíš poukazoval na to, že láska si neuchovává záznamy o křivdách. Láska ve skutečnosti vytváří zvyk odpouštět!
Čtvrtek: Tváří v tvář posměchu — Jan 7:1-9
Ježíšovi učedníci ho následovali slovem i skutkem. Učili a konali zázraky. Ježíš jim přikázal, aby šli ven a sdíleli vše, co vědí. Nenastal čas, aby se veřejně prohlásil za Mesiáše, ale nic jim nebránilo v zahájení jejich veřejné služby. Tato pasáž však zaznamenává, že ačkoli učedníci s vírou přijali, že Ježíš je Mesiáš, Ježíšovi skuteční bratři nevěřili.
Pátek: Cesta Samarím — Lukáš 9:51-56; Jan 7:10
Ježíš věděl, že se blíží konec jeho pozemského pobytu. Aby mohl svou cestu naplnit, musel cestovat do Jeruzaléma. Vyslal napřed posly, aby se připravili na jeho příjezd do Samaří. Ale lidé v Samaríi Ježíše nepřijali. V té době lidé prostě nebyli připraveni ho přijmout. Ježíš učedníky pokáral za jejich drsnou reakci. Jeho napomenutí nám připomíná, že bychom měli konat dobro, kdy a kde můžeme, a pokud se dveře zavřou, měli bychom jít dál a neztrácet čas odsuzováním.
Sobota: Závazek — Matouš 8:19-22; Lukáš 9:57-62
Ti, kdo se zavážou k Božímu dílu, se musí rozhodnout pevně setrvat. Pokud se ohlédnou zpět, od svého závazku ustoupí. Pokud ustoupí, odpadnou. Bůh vyžaduje úplné odhodlání.