„Všelikou modlitbou a prosbou se v Duchu modlete stále dokola a bděte v tom se vší vytrvalostí a prosbou za všechny svaté.“ —Efezským 6:18
Čtení z Písma: Matouš 6:5-13
Zavedení:
Kristovo učení o modlitbě v Matoušovi 6:5-13 stanovuje základní koncepty, které každý křesťan potřebuje k efektivnímu modlitebnímu životu. Jak ale tyto koncepty prakticky začlenit do našeho každodenního modlitebního života?
UCTÍVÁNÍ – Modlitba Páně začíná uctíváním. „Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé“ (Matouš 6:9). Modlitba by měla začínat zaměřením na Boží velikost, Jeho majestátnost a Jeho milosrdenství a milost, když poslal svého Syna, aby zemřel za naše hříchy. Uznáváme, že On je skutečně Pánem celého vesmíru a že On jediný je Otcem a Stvořitelem lidstva. Uctívání zahrnuje nejen uznání Jeho velikosti, ale i její osobní přijetí. Jsme povoláni jít nad rámec pouhých slov a vylít svá srdce Tomu, kdo nás stvořil k obrazu svému. Jedním z nejlepších způsobů, jak to můžeme udělat, je uctívat Boha za Jeho charakterové vlastnosti. On je skutečně naší Svatostí, Spravedlností, Léčitelem, Zajišťovatelem, Pastýřem, Ochráncem a Pokojem.
KRÁL –„Přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6:10). Když začneme uctívat Pána, pak můžeme plně pochopit, že je Králem všeho. Všechno, co můžeme vidět nebo pochopit ve fyzické nebo duchovní říši, je Jeho. Protože je to Jeho, má plné právo vládnout, jak uzná za vhodné.
Když Ho rozpoznáme jako Vládce vesmíru, musíme být také ochotni Ho rozpoznávat jako Vládce našeho života. Stejně jako sedí na trůnu v nebi, musíme Mu dovolit sedět na trůnu našeho srdce. To, co chceme, musíme odevzdat v modlitbě tím, že řekneme to, co řekl Kristus: „Ne má vůle, ale tvá, ať se stane“ (Lukáš 22:42). Vidět Ho jako našeho Krále a Vládce by nás mělo vést k tomu, abychom na Něj plně vložili svou péči. Pokud dokáže vládnout každému aspektu vesmíru, jistě Mu můžeme svěřit svůj život!
Otázky k lekci:
- Jakým slavným dílem milosti se stáváme dětmi Božími? Jan 1:11-12; Římanům 8:14-17; 2. Korintským 6:17-18; Galatským 3:23-26; Efezským 1:3-6; 2:11-14.
- Jak fráze „který je v nebesích“ naznačuje Boží svrchovanost a vládu nade vším a všemi (Matouš 6:9)? Efezským 1:19-23; 3:20-21; Jób 41:33-34; Žalm 86:5-11; 115:3; Matouš 19:26; 1. Korintským 1:27-29.
- Je náhoda, že nás Ježíš učí začínat své modlitby uctíváním? Proč je uctívání tak důležitou součástí našeho modlitebního života? 1. Paralipomenon 16:23-31; Žalm 22:3, 27-28; Izajáš 45:20-24.
- Kristus nám říká, abychom se modlili za příchod Božího království. Co to znamená, že k nám Jeho království přišlo? Lukáš 17:20-21; Římanům 14:17; 1. Korintským 4:19-20; Skutky 2:1-4; Jan 4:13-14; 7:37-38; Matouš 16:19.
Poznámka: Je důležité si uvědomit, že Boží vůle již byla ustanovena v nebi. Co bylo ustanoveno v nebesích, se stává skutečností na zemi. Proto by se náš život měl zaměřit na objevování Boží ustanovené vůle a poté na modlitbu, aby se na zemi stala skutečností. - Jak Jeho Království přichází do našich osobních životů? Římanům 10:8-13; Lukáš 9:23-26; Jan 15:1-8; Marek 16:14-18; Galatským 5:22-26. Jak můžeme omezit plnost Jeho Království, které v nás působí?
- Proč musíme vždy hledat Boží vůli pro svůj život? Matouš 7:24-27; 12:50; Jakub 4:13-17; Lukáš 22:41-43; Přísloví 16:7, 9; Žalm 1:1-6; 139:23-24.
Životní aplikace:
Tento týden začněte experimentovat s modlitbou. Strávte 2 nebo 3 dny uctíváním a snažte se vidět Boží svrchovanost a milosrdenství novým způsobem; další 2 nebo 3 dny se modlete v naprostém tichu a naslouchejte tichému, jemnému Božímu hlasu; další 2 nebo 3 dny zkoumejte, kolik svého života je skutečně zasvěceno Božímu království.