Čtení Písma: Jób 14.
Verš k zapamatování: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, v kterou všichni, kdo jsou v hrobech, uslyší jeho hlas a vyjdou – ti, kdo činili dobro, budou vzkříšeni k životu, a ti, kdo činili zlo, budou vzkříšeni k odsouzení.“ Jan 5:28-29
Článek 4. STAV MRTVÝCH
Věříme, že smrt je stavem „nevědomí“ (spánku) pro všechny osoby, spravedlivé i nespravedlivé, stav, který zůstane nezměněn až do velkého vzkříšení při Kristově druhém příchodu, kdy spravedliví obdrží věčný život, zatímco v určený čas, jak se říká, budou bezbožní potrestáni věčnou zkázou. (Job 14:14; Kazatel 9:5; Matouš 10:28; Jan 5:28-29; 2. Tesalonickým 1:7-9)
Úvod:
Bible nás varuje před učením se pohanských zvyků a přijímáním jejich víry (Jeremiáš 10:2). Platón (427-347 př. n. l.), řecký filozof, byl velmi vlivnou osobností ve své i následujících generacích. „Platónismus byl po mnoho staletí dominantní filozofií evropské civilizace. Mnoho učenců tvrdí, že Platón měl větší vliv na myšlení člověka v západním světě než kdokoli jiný v pohanství“ (Alva Huffer, Systematic Theology, The Restitution Herald: Oregon, Illinois, 1969, s. 149).
„Platón věřil v preexistenci i nesmrtelnost duše. Věřil, že hmota je zlo. Učil, že duše je znečištěna tělem a zemí. Tvrdil, že očištění lze dosáhnout pouze tehdy, když je lidská duše osvobozena od těla a přebývá odděleně od země.“ (Tamtéž, s. 150).
Koncept nesmrtelné duše pochází z pohanství, přesto ho dodnes zastává mnoho církví. Bible je ohledně nesmrtelnosti duše a stavu člověka po smrti velmi jasná. Učí, že smrt je jako spánek, ve kterém člověk nemůže myslet, cítit ani si pamatovat.
Bible má mnoho co říct o odměně svatých, ale vše se točí kolem Ježíšova návratu a vzkříšení. Pokud by si svatí v současné době užívali nebeské blaženosti, vzkříšení by bylo pouze anticlimaxem místo slavného návratu svatých domů. Jít do nebe po smrti by bylo jako dorazit pozdě na oslavu poté, co všichni oslavovali celé hodiny. Bible učí, že společně povstaneme, abychom se setkali s Ježíšem, a všichni svatí všech věků ho budou uctívat a radovat se společně.
Tesaloničtí svatí si dělali starosti o osud spravedlivých milovaných, kteří zemřeli. Apoštol Pavel je utěšil vysvětlením, že povstanou, aby se s Pánem setkali při Jeho příchodu spolu s živými svatými. Pokud už byli v nebi, proč je touto myšlenkou neutěšil? Nebyli v nebi, a tak je Pavel poukázal na slavné vzkříšení všech svatých, které nastane při Jeho návratu.
Otázky k lekci:
- Co učí Bible o nesmrtelnosti duše? Genesis 3:22; 1. Timoteovi 6:14–16; 1. Korintským 15:50–57.
- Jak je smrt popsána v Bibli? 1. Tesalonickým 4:13-14; Žalm 13:3; Daniel 12:2.
- Co se stane s našimi myšlenkami, když zemřeme? Žalm 146:3-4; Kazatel 9:4-6, 10. Běžně se věří, že mrtví pozorují své blízké z nebe nebo že chválí Boha v nebi. Souhlasí to s Biblí? Žalm 6:4-5; Jób 14:21; Žalm 115:17. David zemřel kolem roku tisíc let př. n. l. Kde podle Petra byl ve své době? Skutky 2:29, 34.
- Jak dlouho zůstanou svatí v hrobě? Jób 14:12-14; Zjevení 20:4; 1. Korintským 15:22-23.
- Kdo způsobí, že mrtvé vzkřísí? Jan 5:28-29; 1. Tesalonickým 4:15-17; 1. Korintským 15:51-57.
- Co s sebou přinese? Matouš 16:27; Zjevení 22:12. Jaká budeme mít těla? Žalm 17:15; 1. Janův 3:1-2.