Čtení Písma: Zjevení 20:7-15
Verš k zapamatování: „Svádí-li tě tvá pravá ruka, utni ji a odhoď ji od sebe; neboť je pro tebe lepší, aby zahynul jeden z tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.“ Matouš 5:30
Článek 4. STAV MRTVÝCH
Věříme, že smrt je stavem „nevědomí“ (spánku) pro všechny osoby, spravedlivé i nespravedlivé, stav, který zůstane nezměněn až do velkého vzkříšení při Kristově druhém příchodu, kdy spravedliví obdrží věčný život, zatímco v určený čas, jak se říká, budou bezbožní potrestáni věčnou zkázou. (Job 14:14; Kazatel 9:5; Matouš 10:28; Jan 5:28-29; 2. Tesalonickým 1:7-9)
Úvod:
„Biblická nauka o pekle je téma, které je často nepochopeno. Převládající falešná teorie říká, že peklo je místo hořící ohněm a sírou, kde jsou hříšníci po smrti mučeni. Podle tohoto názoru, když hříšník zemře, jeho neviditelná, nehmotná, nesmrtelná „duše“ odchází na toto místo nekonečné agónie. Muži, kteří tuto teorii učí, tvrdí, že hříšník zažívá nepopsatelnou bolest a utrpení v pekelném ohnivém mučení po celou věčnost. Tato teorie je nepravdivá; je nebiblická.“
„Nauka o nekonečném mučení hříšníků je založena na falešném učení o nesmrtelnosti duše. Člověk nemá vědomou, nehmotnou podstatu, která by žila i po smrti. Člověk je ve smrti v bezvědomí. Aby člověk mohl zažít mučení a bolest, musí být naživu. Pokud by takové hořící peklo existovalo a mrtvý člověk by byl do něj umístěn, nic by o něm nevěděl, protože ‚mrtví nic nevědí‘. Živý člověk může zažívat bolest prostřednictvím funkce své nervové soustavy a mozku, částí svého těla, které jsou po smrti pohřbeny v hrobě. Hříšník nemůže cítit žádné mučení, pokud jeho mozek a nervová soustava nefungují.“.
„Bible zmiňuje ‚věčný trest‘ (Matouš 25:46), ale ne ‚věčné potrestání‘. Zlovolní budou zničeni navždy ve druhé smrti. Budou potrestáni věčným zničením z přítomnosti Páně‘ (2. Tesalonickým 1:9)“ (Alva Huffer, Systematic Theology, The Restitution Herald: Oregon, Illinois, 1969, s. 160).
„Za hradbami Jeruzaléma v době apoštolů se nacházela hořící hromada smetišť zvaná ‚údolí Hinnom‘ neboli ‚gehenna‘. Gehenna byla spalovna odpadků ve starověkém Jeruzalémě. Do tohoto údolí se házel odpad, smetí a mrtvá zvířata, aby je spálil oheň. Oheň hořel, dokud byl materiál, který mohl spálit. Samotný odpad byl spálen, ale oheň hořel dál, jak spaloval další odpadky. V údolí gehenny dnes oheň není. Byl uhašen před staletími. Údolí se již jako spalovna nepoužívá.“.
„Oheň gehenna byl považován za symbol soudu a zkázy. Ježíš použil oheň gehenna jako znázornění konečného zničení bezbožných. Oheň gehenna odkazuje na ohnivé jezero, které představuje druhou smrt (Zjevení 20:14-15)“ (Tamtéž, s. 163-164).
Otázky k lekci:
- Jaký bude konečný trest pro bezbožné? Matouš 13:37–42.
- Jaký bude výsledek tohoto spálení? Matouš 3:12; Malachiáš 4:1, 3.
- Jaká je všeobecná představa o trestu bezbožných? Marek 9:43-48.
- Znamená to, že oheň nikdy nezhasne? 2. Petr 2:6; Juda 1:7.
- Jaký byl konečný výsledek Sodomy? Genesis 19:27-28; Lukáš 17:29-30.
- Jaký bude konečný výsledek bezbožných v den soudu? Matouš 7:13; 2. Tesalonickým 1:7-10. Jak se nazývá toto konečné zničení? Římanům 6:23; Zjevení 2:11; 20:14.
- Jsou nyní trestáni bezbožní mrtví? Job 3:11, 17; 2. Petrův 2:9.
- Všeobecně se věří, že v pekle je trestána pouze duše. Souhlasí to s Biblí? Matouš 5:29-30.
- Jaké je další biblické označení pro toto „peklo“? Zjevení 20:14-15.
- Co dalšího je v naší Bibli přeloženo jako „peklo“? Izajáš 14:15-17. Byli spravedliví lidé v tomto pekle? Žalm 18:4-5; Jonáš 2:2; Skutky 2:25-27.