Čtení Písma: Římanům 3:9-23.
Verš k zapamatování: Všichni jsme bloudili jako ovce, každý se obrátil svou cestou a Hospodin na něj uvalil nepravost nás všech. Izajáš 53:6
Článek 5. PODMÍNKY ČLOVĚKA
Věříme, že člověk byl stvořen k nesmrtelnosti, ale hříchem se zbavil svého božského práva narození a kvůli hříchu vstoupila do světa smrt a přešla na všechny lidi. Pouze skrze víru v Ježíše Krista se můžeme stát účastníky Jeho božské přirozenosti a žít věčně. (Římanům 2:7; 1. Korintským 15:22, 51-54; 2. Timoteovi 1:10; 2. Petr 1:4)
Úvod:
„Hřích je univerzální. Všichni lidé jsou hříšníci; celý člověk je hříšný. Hřích je univerzální mezi lidmi; je totální v člověku. Pokud by někdo nakreslil kruh, který by označil spravedlivé, byl by prázdný. Všichni by byli vyloučeni. Pokud by někdo nakreslil kruh, který by označil hříšníky, byl by plný. Všichni by byli zahrnuti.“
„Univerzálnost hříchu je jasně učena přímými výroky v Bibli. Všichni lidé jsou od narození hříšníci. Je samozřejmě zřejmé, že Ježíš je výjimkou. ‚Všichni jsme jako nečistá věc a veškerá naše spravedlnost je jako špinavé hadry; všichni vadneme jako list; a naše nepravosti nás odnesly jako vítr‘ (Izajáš 64:6). ‚Celý svět leží v ničemnosti‘ (1. Janův 5:19).“ (Alva G. Huffer, Systematic Theology, The Restitution Herald: Oregon, Illinois, 1961, s. 191).
„Hřích je zkažeností lidské přirozenosti, takže ačkoli byl stvořením určen ke společenství s Bohem a k odrazu Jeho přirozenosti („K Božímu obrazu“), nyní je nejen nezpůsobilý k tomuto společenství, bez spásy, ale bez touhy po ní; ve skutečnosti je v praxi (i když možná ne vždy vědomě) ve vzpouře proti Bohu. Hřích není řada špatných činů nebo nedbalostních opomenutí, ale kořen toho všeho. Hřích nejsou ošklivé ozdoby zavěšené na vánočním stromečku, které lze jednu po druhé sundat, je to spíše to, co způsobuje, že jedovatý keř produkuje jedovaté bobule. Je to „takový, jací jsme“.“ Tato lidská situace je univerzální; každý se do ní narodí. Je to tíživá situace, protože člověk, ponechaný sám sobě, si víceméně neuvědomuje skutečný problém a není schopen si pomoci, protože mu chybí perspektiva, aby viděl sám sebe, a síla osvobodit se od toho, co ho ničí. Má dojem, že potřebuje být zachráněn před tím, co ho děsí – před nebezpečím, studem, selháním, bolestí a smrtí. Co nevidí, je, že potřebuje být zachráněn sám před sebou.“ (Tamtéž, s. 199).
„Někteří lidé popírají lidskou odpovědnost za hřích tím, že hřích hledají ve společnosti, a ne v jednotlivci. Prohlašují, že člověk může být hříšníkem, ale že není za své hříchy zodpovědný. Jeho hříšný stav je chybou celé společnosti. Tvrdí proto, že nikdo nikdy nebude muset nést odpovědnost za žádný osobní hřích. Podle tohoto učení vina není individuální záležitostí; hřích je pouze nešťastným stavem společnosti.“ (Tamtéž, s. 194).
Bible je však v tomto bodě velmi explicitní a říká, že každý z nás bude stát sám před Božím soudem, abychom se zodpovídali. Budeme souzeni Božím slovem a ani přátelé, ani společnost se s námi nemohou podílet na naší vině ani odměně.
Otázky k lekci:
- Za jakých okolností byli Adam a Eva postaveni na počátek? Genesis 2:7–15.
- Jak ztratili právo na ráj? Genesis 3:1-19.
- Jaký byl přirozený stav člověka od Adama? Římanům 5:12-14.
- Jaký je stav člověka mimo Ježíše Krista? Genesis 6:5; Římanům 1:21-25.
- Jsme všichni takoví, nebo existují nějaké výjimky? Izajáš 53:6; Římanům 3:10, 23.
- Jaký je náš přirozený sklon, když čelíme vlastní hříšnosti? Genesis 3:11-13; 1. Samuelova 15:13-15.
- Kdy se dostáváme pod trest za hřích? Žalm 51:5; Římanům 3:23; Římanům 5:12.
- Jaký je stav našeho vztahu k Bohu a věčnosti? Římanům 1:32; Efezským 2:1-3.
- Je možné změnit naši tělesnou přirozenost sami? Jeremiáš 13:23; Římanům 7:14-23.
- Jaké je naše jediné řešení tohoto problému? Římanům 7:24-25; 8:1-4.