Verš k zapamatování: „Nechci, bratři, abyste o tomto tajemství nevěděli, abyste se sami nepovažovali za moudré, protože Izrael částečně postihla slepota, dokud nevejde plnost pohanů.“ —Římanům 11:25
Čtení z Písma: Deuteronomium 30:1-10
Zavedení:
Izrael, nevěrný Bohu a zaslíbení na Sinaji, se vydal do asyrského zajetí a ze stejného důvodu Židé odešli na 70 let do babylonského zajetí (2. Královská 17:6; Jeremiáš 25:8-11), ale pod vedením Ezdráše se mnozí vrátili do Kanaánu. Další se stěhovali do různých částí země a když byl Jeruzalém zničen v roce 70 n. l., přeživší Židé byli nakonec rozptýleni a v současnosti se nacházejí v každé zemi. Jelikož se Izrael i Juda ve svém postoji k Bohu a Jeho Synu stali podobnými pohanskému světu, byli zařazeni do nevíry. Byli odvrženi jako národ. Nicméně jako jednotlivci jsou nyní přijatelní na základě evangelia (Římanům 10:8-11).
Ve své slepotě a tvrdosti srdce odmítli Boží lásku a milosrdenství, ale Bůh na ně nezapomněl a slepota bude odstraněna. Aby se naplnila duchovní fáze „věčné smlouvy“ s Abrahamem, jeho potomstvo, tedy duchovní potomstvo, doslova zdědí zemi. Bůh i nadále bude ctít své jméno a bude mít lid, který bude poslušný jeho vůli (Skutky 15:14).
Od zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. jsou Židé spolu s dříve rozptýlenými Izraelity „toulači mezi národy“ a v tom budou pokračovat až do konce pohanských dob (Ozeáš 9:17; Lukáš 21:24). Během svého putování byli národy nenáviděni a trpěli nevýslovnými útrapami, to vše podle prorockých výroků. Kvůli neposlušnosti Izraele první smlouvě ztratili své dědictví Kanaánu. Království Judy a Izraele byla zničena a lid byl odveden do zajetí v rámci všeobecného a konečného rozptýlení do všech národů. Izrael však bude znovu shromážděn a poslušností pod novou smlouvou dosáhne svého věčného dědictví země – zaslíbení věčné smlouvy uzavřené s Abrahamem. Vracejí se, i když ne proto, že jsou spravedliví, ale proto, že Bůh ctí své jméno a své slovo (Ezechiel 36:21-24).
Moderní Izrael se stal státem v roce 1948 s velkým odporem, o čemž svědčí hrozby a snahy Arabů zatlačit národ do moře. Tyto potíže však neskončí, dokud nedosáhnou svého vrcholu v Armagedonu – dokud nebude Satan svázán při Kristově návratu. Z lidského hlediska bylo a je přežití tohoto národa mnohými pochybné, ale Bůh řekl, že „již nebudou vytrženi ze své země“ (Ámos 9:15). Zatímco všichni kromě „ostatku“ Izraele byli zaslepeni vůči základním biblickým pravdám, uvidí své chyby a budou činit pokání, až bude jejich slepota na konci pohanských časů odstraněna (Římanům 11:8, 25-28; Izajáš 25:7-9). S konečným bojem o vlastnictví starověké země přijdou i boje mezi silami dobra a zla. Bůh dovolí satanským silám, aby se shromáždily proti Jeruzalému a přijaly Jeho hněv (Sofonjáš 3:8). Jeruzalém bude „těžkým kamenem“ obléhaným vojenskými silami, ale Bůh bude pracovat, tj. bojovat, za svůj lid a zachrání ty, kdo přijmou „ducha proseb“, kteří uvidí Krista jako Toho, kdo byl probodnut, neboť budou hořce truchlit (Zacharjáš 12:6-14; Zacharjáš 14:1-3).
Problémy znovu shromážděného Izraele budou sloužit jako přečišťující oheň a skrze podrobení se tomuto přečišťovacímu procesu budou volat k Bohu a On je vyslyší (Zacharjáš 13:9). Dostanou nové srdce a budou se řídit Božími ustanoveními (Ezechiel 36:25-29) a v tomto novém srdci bude vepsán Boží zákon, protože nový smluvní vztah je založen na Božím jistém zaslíbení.
Studijní otázky:
- Kvůli přestoupení staré smlouvy Izraelem byl jejich národ ztracen a nakonec byl rozptýlen mezi všechny národy. Co bylo řečeno o jejich ničemnosti v Ezechiel 2:3-5, Jeremiáš 24:8-10 a Římanům 10:2-3?
- Co bylo řečeno v Ámosovi 9:8-10 a Ozeášovi 3:4-5 o Izraeli? Co je o této události zaznamenáno v Deuteronomiu 30:1-6?
- Jakou radu dal Mojžíš v Deuteronomiu 10:16 a co se stane při znovushromáždění Izraele? Deuteronomium 30:8-10. Co dále bylo řečeno o pokání Izraele v Zacharjášovi 12:9-11?
- Jaká pozitivní tvrzení o opětovném shromáždění Izraele se nacházejí v Jeremiášovi 31:8-14? Jak je rozptýlení a opětovné shromáždění Izraele ukázáno v Ezechielovi 39:23-29? Proč to Bůh pro Izrael udělá? Ezechiel 36:21-28.
- Jak Jeremiáš 23:5-6 pomáhá určit čas opětovného shromáždění Izraele a co se pak bude říkat o zázraku návratu Izraele? Jeremiáš 23:7-8; Jeremiáš 16:14-15.
- Jaké další události se odehrají ve stejnou dobu, kdy se Izrael vrátí? Joel 3:1-2; Sofoniáš 3:8-9. Co dalšího se o jejich opětovném shromáždění říká v Zachariášovi 12:2-3, 7-8?
- Co bylo zaznamenáno o Božím budoucím plánu pro Izrael a o změně postoje Izraele a Judy tehdy? Jeremiáš 32:37-42; Jeremiáš 50:4-5.
- Jaké vyznání učiní kajícný Izrael a Juda? Izajáš 25:9; Římanům 11:25-28.
- Důsledky izraelských přestupků byly velké. Pro čí prospěch byl Izrael zaslepen a vyhuben? Římanům 11:11-12.
- Kdo jsou „jiné ovce“, o nichž se mluví v Janovi 10:16 a Skutcích 15:14–17? Porovnejte tyto verše s Izajášem 56:6–8.