Verš k zapamatování: „Pojďte tedy a projednávejme to spolu, praví Hospodin. Budou-li vaše hříchy jako šarlatová vrstva, zbělejí jako sníh; budou-li rudé jako karmín, zbělejí jako vlna.“ —Izajáš 1:18
Čtení z Písma: 1. Petrův 1:13-25
Zavedení:
Nová smlouva, kterou Bůh slíbil uzavřít s Izraelem, je osobní, nikoli národní, a její přijetí a dodržování jsou individuální záležitostí. Ačkoli hřích oddělil lidi od Boha, nenutí je, aby se k Němu vrátili. Dokud lidi ovládá hříšná přirozenost, nemohou ocenit Boží přítomnost. Když Adam zhřešil, bál se setkání s Bohem v zahradě. Lidskou přirozeností je následovat dav, cestu nejmenšího odporu. Různé druhy potěšení oslovují většinu, která jde po široké cestě, jež vede pryč od věčného života. Když člověk uzavře osobní smluvní vztah s Bohem, vyžaduje to velkou odvahu odvrátit se od široké cesty. Přijetím spásy hříšník s lítostí a zármutkem vyjadřuje své hříchy a odevzdává vše – svůj čas, talent a tělo, vše, co má, je a co kdy očekává, že bude – svému kupci – Kristu. Radostně a dobrovolně se vzdává světa, světských způsobů a všech sobeckých tužeb. Dělá to výměnou za to, co Kristus nabízí a nabízí zdarma, vnitřní radost, pokoj a lásku. Hříšník se Kristu zcela odevzdává a slibuje poslušnost, věrnost, věrnost a láskyplnou službu. Proč? Protože v Kristu je vykoupen z věčné smrti!
Správný „smluvní vztah“ s Bohem vyžaduje pět hlavních zkušeností: 1) Víru, víru v Jehovu Boha a Ježíše Krista. 2) Pokání z hříchů. 3) Vyznání hříchů. 4) Křest a 5) Poslušnost – efektivní působení všech těchto věcí znamená opravdové obrácení. Při tomto odevzdání se Kristu by si člověk měl uvědomit, že může čelit těžkým zkouškám a pronásledování ze strany světa, a to až do fyzické smrti; nebo, co je nejhorší, klamnému zlému pokušení lhostejnosti a duchovní letargie. Křesťan si však může udržet vnitřní sílu a pokoj úplným odevzdáním se Kristu.
Dva lidé na cestě do Emauz prosili Krista, aby s nimi zůstal, protože se blížil večer a den se už dávno skončil. Dnes žijeme v posledních dnech tohoto věku, v dávno uplynulém dni, a měli bychom si uvědomit, že Kristův návrat k soudu je blízko. Kristus v nás je nadějí slávy, vybírá si naši poslušnost. Slíbil, že se svým lidem zůstane až do konce, a my si můžeme být jisti, že svůj slib dodrží.
Studijní otázky:
- Co říkali Petr, Jan a Kristus o cestě k věčnému životu? Skutky 2:38-40; Skutky 3:19; 1. Janův 1:5, 7, 9; Matouš 19:16-17.
- Jaký postoj Bůh projevuje k hříšníkovi? 2. Petrův 3:9; 1. Timoteovi 2:1–6; Ezechiel 18:23; Ezechiel 33:9–11.
- Co znamená pokání a co musí následovat, aby bylo pokání účinné? Ezechiel 18:30-32.
- Jaké důležité změny jsou uvedeny v Koloským 3:5-17?
- Jaký je význam křtu? Římanům 6:1–6, 20, 22. A co víra? Židům 11:6.
- Jakou radu dávají křesťanům listy Římanům 12:1-2 a 13:10-14 a co znamená „oblečení si Pána Ježíše Krista“?
- Jaké napomenutí dal Kristus křesťanům pro „konec času“? Lukáš 21:34-36. Co řekl Pavel? Efezským 5:14-17.
- Jaký slib je dán křesťanovi v Matoušovi 28:19-20?
- Shrnutí této lekce: Jaké zkušenosti jsou součástí navázání správného „smluvního vztahu“ s Bohem?
- Co bude pro lidi další událostí po smrti? Židům 9:27. Proč tedy Bůh volá k pokání? Skutky 17:30-31. Kdy přijde ustanovený „Den soudu“? 2. Timoteovi 4:1.