„Všechno to učinila má ruka a všechno to se stalo, praví Hospodin. Ale na tohoto muže pohlédnu, na chudáka a zkroušeného ducha, který se třese před mým slovem.“ —Izajáš 66:2
Čtení z Písma: Matouš 5:3-12
Zavedení:
Blahoslavenství jsou jako stoupání po duchovním schodišti. Začínáme pokorou, rozpoznáním naší potřeby spásy; ponořujeme se do zármutku nad svým hříchem; dozráváme k mírnosti v Duchu; stále více toužíme po Slově a Duchu Božím; rosteme v milosrdenství k těm kolem nás; stáváme se stále čistšími skrze naši oddanost Němu; kráčíme v pokoji osobně i s těmi kolem nás; a končíme obětním utrpením pro Boží království. Požehnání, o nichž se blahoslavenství zmiňují, začínají v okamžiku, kdy někdo přijme Ježíše Krista jako Pána a Spasitele. Přesto tam nekončí. To, co pro nás Bůh má připraveno, je mimo naše chápání a požehnání, do kterých vstupujeme nyní, jsou jen zábleskem toho, co je před námi.
Blahoslavenství začínají tím, že se zabývají problémem pýchy. Pyšný člověk, který věří, že nic nepotřebuje, nevidí, že ve skutečnosti potřebuje všechno. Právě proto Ježíš začíná tématem pýchy. Jak může někdo přijmout spásu za hřích, přijmout odpuštění skrze Kristovu krev a přijmout Boží požehnání, když neví, že něco potřebuje? Pýcha je první zdí hříchu, která musí být zbořena. Pokud se muž nebo žena nepodvolí Kristu, pak nebude spásy. Je jasné, že tato pasáž odkazuje na naši naprostou bezmocnost odděleně od Krista. Když se skrze Krista staneme „chudími v duchu“ , naší odměnou je Boží království – neboli věčný život (Matouš 5:3).
Poté, co Ježíš pronese výrok o pýše, přechází k truchlení. Nejenže musíme dovolit Kristu, aby naši pýchu zlomil, ale musíme také truchlit nad svým minulým hříchem a hříšným stavem. Neuvědomovat si ubohý stav, v jakém jsme byli před spasením, znamená promeškat plný rozsah Kristova spasení. A jaká je odměna pro ty, kteří truchlí? Boží Duch nás utěšuje a vydává svědectví, že nám bylo odpuštěno.
Otázky k lekci :
- Co je to „blahoslavenství“?
Poznámka: Slovo „blahoslavenství“ pochází z řeckého slova makarioi, které znamená „plně spokojený“. Uspokojení ze spásy pramení ze života v Kristu, nikoli z našich pozemských okolností, což znamená, že makarioi by se nemělo překládat jako „šťastný“. - Měli bychom blahoslavenství vnímat jako postup křesťanské zralosti? Všimněte si postupu růstu ve 2. Petrově 1:5-8 a Římanům 5:2-5.
- Porovnejte Blahoslavenství s osmi bědami z Matouše 23.
Království otevřené (Matouš 5:3) – Království uzavřené (Matouš 23:13)
Útěcha pro truchlící (Matouš 5:4) – Truchlící soužení (Matouš 23:14)
Tiší zdědí zemi (Matouš 5:5) – Fanatici obklopující zemi (Matouš 23:15)
Pravá spravedlnost (Matouš 5:6) – Falešná spravedlnost (Matouš 23:16–22)
Milosrdní dosáhnou milosrdenství (Matouš 5:7) – Milosrdenství ponechané neprojevené (Matouš 23:23–24)
Čistota uvnitř (Matouš 5:8) – Nečistota uvnitř (Matouš 23:25–26)
Tvůrci pokoje (Matouš 5:9) – Pokrytci a bezbožníci (Matouš 23:27–28)
Pronásledovaní (Matouš 5:10–12) – Pronásledovatelé (Matouš 23:29–33)
Kontrasty z Bible Companion od EW Bullingera. - Proč by pokora neboli „chudí duchem“ být považována za první krok k pokání? Přísloví 9:10; 1. Petra 5:5–6; Zjevení 3:15–19.
- Pokorným je slíbeno nebeské království. Je to jiný způsob, jak vyjádřit, že kajícným hříšníkům byl dán zaslíbení věčného života? Mohlo by se jednat o zaslíbení z Jana 3:16 v jiné terminologii? Izajáš 57:15; Ezechiel 18:21; Jakub 2:5; Přísloví 22:4.
- Jak „truchlení“ z Matouše 5:4 představuje zármutek, který člověk cítí nad porušováním Božího zákona? 2. Královská 22:9; Ezdráš 10:1–4; Skutky 2:37.
- Jaké sliby útěchy dává Pán těm, kteří jsou zlomeni hříchem? Žalm 30:5; 34:18; Izajáš 12:1; 55:7; 2. Paralipomenon 7:14. Proč je útěcha dostupná pouze ve zpovědi? Žalm 32:1-5.
Životní aplikace:
Tento týden si zapište, jak jste byli pyšní na Boha a na ostatní. Vytvořte si plán denních závazků, který se zbaví jakékoli pýchy, se kterou se můžete potýkat. Po modlitbě, studiu a půstu vyznejte svůj hřích pýchy Bohu, své rodině a přátelům. Informujte je o svém denním plánu a požádejte je, aby vás volali k odpovědnosti za jeho věrné plnění