Verš k zapamatování : „Vyznávejte jeden druhému své viny a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho mocná je vroucí modlitba spravedlivého .“ (Jakub 5:16)
ÚVOD: Největším požehnáním, které máme jako děti Boží k dispozici, je uzdravení z našich duchovních nemocí a přijetí zaslíbení věčného života. Je však také skvělé vědět, že Ten, kdo nás uzdravuje duchovně, může uzdravit i naše fyzické neduhy.
I letmé čtení evangelií odhalí hlavní roli, kterou fyzické uzdravování hrálo ve službě Ježíše Krista. Když Ježíš viděl velké duchovní potřeby mas, nemohl si nevšimnout i jejich fyzických potřeb a reagoval tím, že je uzdravoval.
Adam a Eva byli stvořeni s dobrým zdravím a Bůh slíbil, že v Jeho království nebudou žádné nemoci. Vzhledem k tomu můžeme s jistotou dojít k závěru, že Boží vůlí není, aby Jeho děti byly nemocné.
Jaké jsou tedy předpoklady pro božské uzdravení? V Matoušovi 17 nacházíme zprávu o muži, který přivedl svého syna k učedníkům, aby ho uzdravili, ale oni ho nemohli uzdravit. Když Ježíš dorazil, pokáral je a nazval je nevěřící generací. Ježíš ho pak uzdravil. Jeho učedníci se ptali, proč ho nemohou uzdravit. Všimněme si Ježíšovy odpovědi. „Pro vaši nevíru. Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčičné a řeknete této hoře: ‚Přesuň se odtud tam,‘ a přejde; a nic vám nebude nemožné.“ (Matouš 17:20).
Z těchto veršů je zřejmé, že víra je jednoznačným požadavkem pro božské uzdravení. Jan 15 přidává další požadavek na úspěch. Chceme-li pro Boha dosáhnout velkých věcí, musíme mít blízký vztah s Ježíšem Kristem. Musíme v Něm zůstat a Jeho slova musí zůstat v nás, neboť bez Něho nemůžeme nic učinit. Ale s Ním můžeme prosit, o co chceme, a On to udělá.
Existuje několik věcí, které mohou způsobit, že naše modlitba za uzdravení nebude vyslyšena. Mezi ně patří nedostatek víry, neposlušnost (Náman se musel ponořit do Jordánu, slepý se musel umýt v rybníku Siloe atd.) a nedostatek víry v ty, kteří to pozorovali (Ježíš nemohl ve svém rodném městě konat žádné mocné skutky kvůli nevíře [Marek 6:1-6]).
Apoštol Jakub nabádá nemocné, aby zavolali starší, aby se za ně modlili, a slibuje jim uzdravení. Všimněte si, jak spojuje nemoc a uzdravení s hříchem a odpuštěním. Říká, že naše nemoc může být důsledkem našeho hříchu a že duchovní uzdravení by mělo doprovázet fyzické uzdravení? Proč spojuje vyznání našich chyb s naším uzdravením? Je zřejmé, že ne každá nemoc je důsledkem osobního hříchu, ale Jakub to naznačuje do takové míry, že musíme vážně zvážit vztah mezi nemocí a osobním hříchem.
OTÁZKY K LEKCI
- Jaký slib byl dán učedníkům ve velkém poslání? Marek 16:18. Je božské uzdravování jedním z darů Ducha? 1. Korintským 12:9, 28.
- Kdo je zdrojem této léčivé moci? Exodus 15:26.
- Existovalo božské uzdravování za Staré smlouvy? 2. Královská 20:1-7; 2. Královská 5:10-15.
- Byla to důležitá součást Ježíšovy služby? Matouš 4:23.
- Měli apoštolové v rané církvi dar uzdravování? Skutky 5:12-16. Měli tuto moc před dnem Letnic? Matouš 10:1, 8.
- Je důležité, aby uzdravovaný měl víru? Matouš 9:27–30.
- Může nevíra v ty, kteří to pozorují, bránit božskému uzdravení? Marek 6:1–6; Marek 5:38–42.
- Jaké pokyny dává Jakub nemocným? Jakub 5:14.
- Jaké další požehnání je slíbeno? Jakub 5:15 [poslední část]. K čemu dalšímu jsme nabádáni? Jakub 5:16
- Existují nějaké modlitby za uzdravení, které nemusí být vyslyšeny, i když jsou dotčení spravedliví? 2. Korintským 12:7-10. Proč? 2. Korintským 12:7.