Primární texty: Lukáš 24:13-43; Marek 16:12-14; Jan 20:19-31
Verš k zapamatování: Když s nimi seděl u stolu, vzal chléb, požehnal, lámal ho a dával jim. Tehdy se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel z očí. Řekli si: „Nehořelo v nás srdce, když s námi cestou mluvil a vykládal nám Písma?“ Lukáš 24:30-32
Zavedení:
Emauzy, dnešní město El-Kubeibeh, leží sedm mil severozápadně od Jeruzaléma. Dva Ježíšovi následovníci se tam vydali odpoledne v den Pánova zmrtvýchvstání a cestou spolu hovořili o všem, co se s Ježíšem stalo během posledních několika dnů v Jeruzalémě.
Uprostřed rozhovoru se k nim připojuje vzkříšený Pán, nejprve poslouchá a pak se do konverzace zapojuje. To, co se během jejich společné cesty odehrává, je velmi zvláštní a nemálo matoucí. Ježíš, jehož totožnost jim ještě není odhalena, je žádá, aby si zopakovali události, kterých byli svědky v Jeruzalémě, a projevuje zájem o jejich pohled na věc. Ježíš se s nimi chtěl podělit konkrétně o jejich omezený pohled na Kristovu identitu a poslání a o jeho tělo, které se u hrobu ztratilo. Pán se jich v podstatě ptá: „Co si myslíte, že víte?“
V jejich hodnocení vynikají dvě věci, které ukazují na jejich nepochopení: (1) doufali, že Ježíš se zmocní politické moci a povede židovské povstání, které svrhne římskou tyranii nad Judeou, a (2) že ženy, které šly brzy ráno k hrobu třetího dne, Ježíšovo tělo nenašly. Pravý smysl Ježíšova života a vzkříšení jim unikal. Kdyby tomu skutečně rozuměly, radovaly by se. Místo toho byly zmatené.
Ježíš jim trpělivě a do nejmenších detailů vykládal Písmo. Počínaje Mojžíšem vykládal každou pasáž z celého Starého zákona, která se vztahovala k Mesiáši. Jaký to musel být výklad Božího slova! Výsledkem byla mocná proměna, která jim „rozhořela srdce“ (Lukáš 24:32). Později, když je Ježíš opustil, spěchali zpět do Jeruzaléma, aby se o tuto událost podělili s „jedenácti“
Studium lekce
o slově Studium
- Jaké bylo téma rozhovoru a jaký byl emocionální stav dvou mužů, kterým se Ježíš zjevil na cestě do Emauz odpoledne po svém zmrtvýchvstání? Marek 16:12; Lukáš 24:13-17
- Proč si Kleofáš a jeho přítel lámali hlavu nad cizincem, který se k nim na jejich krátké cestě připojil? Lukáš 24:18-20
- Podle příběhu, který sdílejí s cizincem (Ježíšem), jak můžeme vědět, že byli zmatení a bezradní? Lukáš 24:21-24
- Jaké úžasné věci Ježíš na oplátku sdělil těmto dvěma mužům? Lukáš 24:25-27
- Popište, co se stalo, když Kleofáš a jeho přítel donutili Ježíše, aby s nimi povečeřel a zůstal u nich přes noc. Lukáš 24:28-32
- Přestože byla noc, co udělali oba muži poté, co jim Ježíš zmizel z dohledu? Lukáš 24:33-35
- Jak jejich svědectví přijali ostatní učedníci? Marek 16:13
- Vysvětlete, co se stalo, když se Ježíš objevil mezi nimi. Lukáš 24:36-43; Jan 20:19-20
- Jaký význam mělo to, že na ně Ježíš dechl a nabádal je, aby přijali Ducha svatého? Jan 20:22-23
- Popište významné setkání mezi Tomášem a Ježíšem o osm dní později. Jan 20:24-31
[Poznámka editora: Tomášův výrok „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš neopravil jako nevhodný. Ježíš často dával jasně najevo, že není Otec, ale že On a Otec jsou jedno. Filipovi řekl: „Viděl jsi mne, viděl jsi Otce.“ Jan 14:9. Ježíš byl ztělesněním, plným ztělesněním všeho, co bylo Otcem. Pavel napsal: „Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.“ (Koloským 2:9). Kdyby Kristus byl o něco méně než toto, bylo by zjevně nevhodné ho uctívat.]