Verš k zapamatování: „Pro čisté je všechno čisté, ale pro poskvrněné a nevěřící není nic čisté, ale poskvrněná je i jejich mysl i svědomí.“ (Tt 1,15)
Čtení z Písma: Titovi 1:1-16
Úvod: Nejen v Bibli, ale i ve světě je kladen velký důraz na čistotu. Výrobce mýdla může inzerovat svůj produkt, jako by byl z 99 % čistý. Od zpracovatelů mléka se očekává, že budou prodávat „čisté“ mléko. Jedním z velkých povolání v dnešním světě je chov zvířat pro sport nebo jako domácí mazlíčky. Psi se například vyskytují v široké škále barev, velikostí a tvarů. Chovatel psů, který si koupí francouzského pudla, neočekává ani nechce, aby jeho nákup byl stejně velký nebo se dokonce podobal chrtovi od vedle. Jednu věc však očekává, a to, že jeho pes bude čistě francouzský pudl. Prodejce potvrdí, že se jedná o čistokrevného francouzského pudla, a k nákupu přidá „papíry“. Zatímco jakýkoli kříženec je „čistý“ pes, bez příměsi kočky, chovatelé psů obvykle nemají zájem o psy, kteří sedí obkročmo na genealogickém plotě. Pokud toužíte po „čistém“ francouzském pudlovi, nechcete takového, který je napůl chrt a napůl pudl.
Stačí jen velmi málo čehokoli, aby se něco hodně poskvrnilo. Pár kapek petroleje v litru mléka to činí nepitelným. Dlouhé svědectví obsahující 90 % pravdy a 10 % lži je bezcenné. K čemu by nám Kristus byl, Otci nebo sobě samotnému, kdyby byl jeho život poskvrněn špetkou lži nebo jedním či dvěma špatnými návyky? Všude a ve všem se od Krista požadovalo, aby byl čistý.
Všude a vždy zněla polnice výzva k čistotě. Pán prosil Izrael, aby se očistil od modlářství. Výzva je dnes stejná. Bůh by raději měl, abychom byli studení než vlažní. Bůh by raději měl, abychom byli čistí ateisté než vlažní, kalní křesťané.
Ve Filipským 4:8 je krásný verš, který začíná slovem „konečně“ a vyjmenovává řadu věcí, o kterých je třeba „myslet“. Jednou z nich je „všechno čisté“. Především by měl být „čistý“ náš „myšlenkový život“, aby i naše roucho mohlo být čisté, až On přijde.
Otázky k lekci:
- Jak se Pavel, autor této knihy, označuje? Titovi 1:1. Co Bůh slíbil před stvořením světa? Můžeme se na tento slib spolehnout, pokud splníme podmínky? Titovi 1:2.
- Jak Bůh zjevil své slovo? Komu bylo toto slovo v pravý čas svěřeno? Titovi 1:3.
- Jakým pozdravem Pavel začíná svůj list? Titovi 1:4.
- Proč byl Titus ponechán na Krétě? Titovi 1:5; Skutky 14:23. Jaké slovo vyjadřuje Pavlův standard pro staršího? Měla by se brát v úvahu i rodina tohoto člověka? Titovi 1:6; 2. Korintským 2:13; 2. Korintským 7:6-7, 13-15.
- Diskutujte, jaké další charakteristiky jsou zmíněny. Titovi 1:7-8.
- Čeho by se měl starší pevně držet a proč? Titovi 1:9–10. Kdo je mezi těmito „odpůrci“ obzvláště zmíněn? Skutky 15:1; Koloským 2:11–12.
- Proč by jim měla být ústa zacpána? Proč učili věci, které by neměli? Titovi 1:11. Co řekl krétský prorok o svém vlastním lidu? Titovi 1:12. Podle ASV tito lidé nebyli jen lháři a zlá zvířata, ale také zahálčiví nasrstníci.
- Přijal Pavel svědectví krétského proroka jako pravdivé? Proč by měl Titus tyto Kréťany kárat? Titovi 1:13. Jaké poučení dal Pavel ohledně židovských bajek a lidských přikázání a proč? Titovi 1:14.
- Co určuje skutečnou podstatu všeho, pokud jde o nás? Titovi 1:15; Lukáš 11:39; Přísloví 23:6-7a; Matouš 5:8.
- Co vyznávají poskvrnění a nevěřící? Jak popírají svá vyznání a čím se tato vyznání stávají? Titovi 1:16. Jak se mohou znovu stát čistými a nezpochybnitelnými? 1. Janův 1:9; 1. Janův 3:1-3; Izajáš 1:16-20; 2. Korintským 7:1.