Biblický text: Izajáš 7:1-12:6
Verš k zapamatování: „Dítě se nám narodilo, syn je nám dán, na jehož ramenou spočívá vláda a jeho jméno bude: Předivný, Rádce, Mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.“ —Izajáš 9:6
Zavedení:
Tato část Izajáše začíná prorokovou konfrontací s Achazem ohledně královy nevíry v Boha. Jeho upřímnou prosbou je, aby se přestal bát Samaří a Damašku na severu (Izraele a Sýrie) a uvědomil si, že Bůh je mnohem mocnější než Asýrie. Bůh otevírá Achazovi dveře, aby přijal znamení potvrzení Boží věrnosti, ale Achaz odmítá. Ironií je, že to dělá s nábožnou výmluvou, že Tóra zakazuje komukoli pokoušet Boha (Numeri 14:22; Deuteronomium 6:16). Ale zkoušení, o kterém se v Tóře hovoří, nepředstavuje víru v Boží sliby – přesně to Achaz dělá!
Král má pro odmítnutí prorokova poselství skrytý motiv. Už se stal vazalem Asýrie tím, že jí poslal obrovský tribut (2. Královská 16:8). S největší pravděpodobností to udělal kvůli tlaku, který na něj vyvíjel Izrael a Sýrie, aby se s nimi spojil proti Asýrii. Ale král je v Izajáši 7:4 nařízeno, aby „byl opatrný“, „zachoval klid“, aby se „nebál“ a aby „neztrácel odvahu“. Důvodem je, že Damašek a Samaří ani nepředstavují skutečnou hrozbu. Bůh je dokonce nazývá „dvěma doutnajícími pálenými hlavněmi“. Mají jen chvástání, ale žádnou moc.
Bůh se i tak rozhodne dát Achazovi znamení – znamení Immanuela (Izajáš 7:10-25)! Matouš později toto znamení označuje za plně naplněné v Kristu (Matouš 1:23). Právě toto úvodní znamení a další s ním spojená, jak je dáno skrze Izajáše, nyní proměňují celou knihu v největší samostatnou předzvěst Mesiáše. Nyní dojde nejen k okamžitému naplnění božského proroctví, ale i k jeho konečnému, budoucímu uplatnění v Ježíši Kristu.
Izajáš 9:6-7 se stal jedním z nejznámějších proroctví o Mesiáši. Ačkoli přijde jako dítě v pokorných poměrech, roztříští jho tížící Boží lid, aniž by se sám stal tyranem. V Něm bude spatřena plnost Boha, samotný obraz Otce mezi námi!
Studium Slova
- V Izajášovi 7 král Achaz spoléhal na své tajné spojenectví s mocnou Asýrií, aby se postavil proti spojeným silám Izraele a Sýrie. V Izajášovi 7:17 a 21 ho Bůh varuje, že právě to, v co král doufá, se obrátí proti němu. Diskutujte o tom, jak můžeme tuto zásadu aplikovat na moderní dobu.
- Jaký konkrétní pokyn dal Hospodin osobně Izajášovi ohledně těchto prorockých varování? (Izajáš 8:11–17)
- Co se stane, když lidé odmítnou důvěřovat Bohu a poslouchat Ho? (Izajáš 8:19-22; Deuteronomium 32:5-6, 19-35)
- Existuje nějaký způsob, jak poznat výhody toho, že je „Bůh s námi“, kromě toho, že dovolíme Dítěti-Královi z Izajáše 9:6-7, aby převzal vládu nad našimi životy? (Jan 14:6; Jan 7:37-38; Jan 3:16-21)
- Jaké povzbuzení dává Bůh přeživšímu ostatku, který bude obnoven poté, co na Judu dopadne Boží očistný soud? (Izajáš 10:24-34)
- Jaké vlastnosti budou charakterizovat Mesiášovu vládu? (Izajáš 11:1-5; Jeremiáš 23:5-6)
- Jaká je přirozená reakce vykoupených na zázračné opatření spásy skrze Krista? (Izajáš 12:4-6; Matouš 28:18-20; Marek 16:15-16) Jak dobře dnes církev naplňuje toto dílo radostné evangelizace? Existuje nějaký prostor pro osobní nebo kolektivní zlepšení? Jaké změny nyní učiníme, abychom šířili evangelium světu?