Denní zamyšlení
Neděle: Božský bojovník: Izajáš 63:1-6
Žádný člověk se nepodílel na vykonávání smíření; je to výhradně dílo samotného Mesiáše. Žádná stvořená bytost by nemohla mít nic společného s obětí s věčnou odměnou. Aby takový člověk mohl učinit, musel by být dokonalý, bez poskvrny a bez vady. Pouze božská bytost mohla splňovat tyto požadavky. Toto je realita Jana 3:16-17. Zasloužili jsme si pouze hněv Božského bojovníka; ale Božský bojovník nám ve své nekonečné lásce projevil své milosrdenství.
Pondělí: Co Bůh udělal pro Izrael: Izajáš 63:7-14
Přestože si Bůh zasloužil hněv a zlobu, uznal za vhodné projevit milosrdenství. Vylil na lid milosrdenství a dobrotu. Vyvedl je z otroctví. Staral se o ně na poušti i v údolích. Všechny tyto věci, které Bůh pro Izrael učinil, vedou Izrael k jednomu závěru, jak prorok dobře uvádí v Izajáši 63:14: aby bylo oslaveno Boží jméno.
Úterý: Proroci prosí Boha: Izajáš 63:15-64:12
Zbývající část Izajáše 63 a také Izajáše 64 je modlitba vyznání a prosby Božího lidu. V ní je Bůh uznáván jako jejich Otec. Je zdrojem jejich síly a ve skutečnosti je celou jejich bytostí. V rukou drží moc vylévat soud nebo projevovat milosrdenství. Znázornění Boha jako hrnčíře a nás jako hlíny je velmi živé. Má moc nás formovat, utvářet a ztvářet k obrazu svému. Fyzicky stvořil lidstvo a skrze nový život nás stvořil i duchovně.
Středa: Když modlitby zůstávají nevyslyšené: Izajáš 65:1-16
Bůh je tu vždy a čeká, aby nás přivítal do svého ovčince. Jsou to naše hříchy, které nás brzdí. Odoláváme Jeho milosti a Jeho návleku. Snažíme se zajistit si obživu vlastními silami a hrdě prohlašujeme svou soběstačnost a nezávislost. Bůh však hledá lid, který se na Něj spoléhá a vkládá v Něj svou důvěru.
Čtvrtek: Důsledky lidských rozhodnutí: Izajáš 65:17-25
Bůh vidí věci černobíle. Vidí pouze dva druhy lidí: ty, kdo Ho opouštějí, a ty, kdo Mu slouží. Vidí poslušnost a neposlušnost a podle toho odměňuje. Ty, kdo Mu slouží, odměňuje plodností jejich práce. Chrání je, vyživuje je a dává jim pokoj.
Pátek: Co bude sklizeno?: Izajáš 66:1-14
V době Izajáše lidé neměli k Bohu úctu ani úctu. Prováděli formální uctívání, a přesto neměli pro Boha žádné srdce – nebyl mezi nimi žádný důvěrný vztah. Bůh považoval jejich oběti za „nečisté“. Bůh si přeje, aby naše oběti k Němu přicházely se srdcem plným uctívání, a On odmění ty, kteří Ho pilně hledají.
Sobota: Soud a naděje: Izajáš 66:15-24
Izajáš je plný příkladů této zjednodušené pravdy: důvěřuj Hospodinu a žij, nebo se postav Hospodinu na odpor a zemři. Izajáš vyzývá lid, aby se odvrátil od svého hříchu a sloužil Jedinému Pravému Bohu. Pak je varuje před následky, pokud tak neučiní. Tématem Izajáše je učinit rozhodnutí: jít po cestách člověka a přijmout Boží soud; nebo si zvolit Boží cesty a přijmout Jeho milosrdenství a zaslíbení nového, bohatého a věčného života.