Denní zamyšlení
Neděle: Zděšení nad služebníkem: Izajáš 52:13-15
V našem lidském myšlení očekáváme, že hrdina příběhu bude vypadat příjemně, bude mít silný vzhled a vstoupí do děje s dynamickým vstupem. Bůh ale k věcem nepřistupuje tak, jak bychom očekávali. Hrdina příběhu o spáse se narodil nenápadně. Neměl žádnou krásu, která by k němu lidi přitahovala. Byl pokorný a obyčejný – vůbec ne to, co bychom očekávali!
Pondělí: Služebník bolesti: Izajáš 53:1-3
Je těžké si představit, jak mohl být člověk jako Ježíš, který byl pokorný a mírný, odmítnut a opovrhován. Přesto je naší lidskou přirozeností dívat se na člověka tak obyčejného vzhledu, že jeho poselství odmítáme bez váhání. Nakonec, když na sebe vezme hříchy světa ukřižováním, máme lidský sklon ho zcela odmítnout, protože je pro nás příliš těžké čelit bolesti, kterou za nás vytrpěl.
Úterý: Služebník, kterého zmlátil: Izajáš 53:4-6
Kdo je v této pasáži „my“? Bible byla napsána přímo k izraelskému národu, a přesto promlouvá i k nám v dnešní době. „My“ tedy znamená my. Jsme ovce, které sešly z cesty. Jsme ti, kteří jdou svou vlastní cestou a myšlenkami, místo aby následovali Pána. On byl za nás zmlácen a potrestán a naše hříchy – hříchy nás všech – bylyvloženy na Něj. Poselství spásy není jen pro Židy minulých let; je to stejně živé a pravdivé poselství i dnes, jako bylo tehdy.
Středa: Mlčící služebník: Izajáš 53:7-9
Tato pasáž odhaluje nevinnost a poddajnost Služebníka. Básník ho přirovnává k ovci, a to jak v tom, že se nebrání a bez protestů přijímá rozsudek, tak i v tom, že je obětním beránkem. Když se na nás dostanou životní zkoušky, reagujeme jako Ježíš – s pokorou a tichem ducha? Nebo nám do cesty stojí naše lidská přirozenost?
Čtvrtek: Spokojený služebník: Izajáš 53:10-12
Jak by se mohl rodič rozhodnout zabít vlastního syna? Kdyby se to stalo dnes, mysleli bychom si, že ten rodič je šílený. Přesto si to Bůh zvolil. Tato oběť byla vrcholným vyjádřením jeho velké lásky k nám. Jak můžeme kdy žít podle hloubky lásky, kterou tato oběť vyjadřuje?
Pátek: Naděje pro zneuctěnou ženu: Izajáš 54:1-10
Neplodná, ovdovělá, rozvedená – tři hanby, kterým čelily ženy starověkého Izraele. Na každou z nich však Bůh nabízí řešení: obraťte se k němu a skrze jeho milost buďte obnoveny. Duchovně, bez Boží milosti, jsme neplodné, ovdovělé a rozvedené. Jsme zneuctěné ženy – ale existuje naděje!
Sobota: Naděje pro zničené město: Izajáš 54:11-17
V alegorii o zhanobené ženě je dvojí uplatnění. Jeruzalém bude znovu postaven po návratu ostatku. Ale Nový Jeruzalém, který sestoupí od Boha z nebe (Zjevení 21:1-3), bude konečným budoucím naplněním. Ti, kdo vstoupí jeho branami, budou žít věčně!