Neděle: Kázání v batohu: Ezechiel 12:1-16
Prorok má hrát roli uprchlíka prchajícího z obléhaného města. Sbalí si batoh a nechá ho nedaleko od svého domu, aby ukázal, že jeruzalémští vůdci plánují útěk. Prokopání zdi jeho domu symbolizovalo obléhající armádu. Útěk dírou v jeho domě byl znamením, že se židovští vůdci snaží uprchnout. Ale budou chyceni. Všechno se stane přesně tak, jak to vylíčil Ezechiel!
Pondělí: Jídlo strachu: Ezechiel 12:17-28
Ezechiel se třese a třese, jako by se bál, a jí před lidem prosté jídlo – chléb a vodu. Znázorňoval tak hrozný stav lidí, kteří stále žili v Jeruzalémě, sužovaných hladem a strachem. Tématem Ezechiela byla absolutní jistota a blízkost Božího soudu nad Judou. Měl vyvrátit přísloví, že „dny se prodlužují a každé vidění selhává“ (Ezechiel 12:22). Místo toho prorok hlásá nové přísloví (Ezechiel 12:25), jasné poselství, že současná generace uvidí strašlivou pohromu Božího soudu.
Úterý: Prorocká arogance: Ezechiel 13:1-16
V této pasáži Bůh čtyřikrát prohlašuje, že falešní proroci viděli marnost a hlásali lži. Mluvili z vlastní fantazie – z „vlastní“ inspirace. Ezechiel je přirovnává k liškám neboli šakalům, kteří žili jako mrchožrouti v poušti. Byli to oportunisti, kteří se živili slabostí a nevědomostí lidí, kteří zoufale toužili po naději a bezpečí. Byli to „dělníci“, kteří nedokázali vybudovat nic trvalého – ignorovali Boží slovo a nahradili ho vlastními lžemi (nezpevněná malta = vápenná omítka). Malovali jasný obraz budoucnosti, která se brzy zhroutí v zkáze.
Středa: Věštci z Jeruzaléma: Ezechiel 13:17-23
Židovské ženy, které Ezechiel odhaluje, jsou ve skutečnosti „čarodějnice“ praktikující magická umění – činnosti, které jsou Židům zakázány (Deuteronomium 18:9-14). Vyráběly magické amulety, aby lidé mohli odhánět zlo. Věštily a lákaly lidi k nákupu jejich služeb. Využívaly krizi k osobnímu zisku a zneužívaly strach druhých. Místo aby odsuzovaly zlo a odměňovaly dobro, přijímaly zlo a popíraly spravedlnost.
Čtvrtek: Falešná zbožnost: Ezechiel 14:1-5
Bůh říká Ezechielovi, že vůdci byli navenek spravedliví, ale uvnitř byli modláři. Cokoli, co v našich citech a poslušnosti nahrazuje Boha, je modla. Může to být bohatství, proslulost, znalosti, nemorálnost, zneužívání návykových látek nebo spousta dalších zel. Důsledek je stejný: pokrytectví!
Pátek: Osobní pokání: Ezechiel 14:6-11
Když lidé nepřijmou pravdu, která zachraňuje, Bůh jim může seslat „silný klam“ , že uvěří lži (2. Tesalonickým 2:10-11). Stav srdce člověka určuje, jak bude reagovat na Boží zkoušky. Člověk není ztracen kvůli hříchům skupiny – Bůh volá každého „jednoho“ z nás k osobnímu pokání. Musíme se k Němu obrátit celým svým srdcem.
Sobota: Falešné naděje: Ezechiel 14:12-23
V této pasáži jsou popsány čtyři soudy: hladomor (Ezechiel 14:12-14); divoká zvěř (Ezechiel 14:15-16); meč (Ezechiel 14:17-18); a mor (Ezechiel 14:19-20). I kdyby s nimi byli Noe, Daniel a Job (muži, kteří všichni byli zkoušeni a prokázali svou věrnost), nezachránilo by je to. Neexistuje nic jako „vypůjčená víra“. Svědectví někoho jiného nás nezachrání! V Ezechielovi 14:21-23 je Boží soudy konečně chápáno jako zasloužené.