Biblický text: 1. Janův 1:3-7
Verš k zapamatování: „Tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden z druhého jsme údy.“ Římanům 12:5
Cíl lekce: Vysvětlit, proč potřebujeme být spojeni s Boží rodinou.
Každý někoho potřebuje. Před několika lety náš sbor uspořádal kampaň „40 dní komunity“. Zjistili jsme, že jsme „společně lepší“. Ať už jde o uctívání, misijní činnost, službu nebo růst, je lepší, když to děláme společně. Nikdo není určen k tomu, aby žil sám. Byli jsme stvořeni, abychom byli součástí komunity. Potřebujeme jeden druhého.
Jako novorozenci jsme závislí. Někdo se o nás musí starat, krmit nás, chránit nás (i před námi samotnými) a vychovávat nás. Nakonec dospějeme natolik, abychom se stali nezávislejšími. Jsme schopni se o sebe postarat, živit se a postarat se o sebe. V konečném důsledku chceme být vzájemně závislí, odrážet potřeby, které každý z nás má jeden od druhého, a naplňovat potřeby druhého. To platí jak v přirozeném, tak v duchovním světě. V opravdovém společenství je síla. Společenství je Boží odpovědí na osamělost, únavu, porážku, zoufalství a strach. Podívejme se na pět důvodů, proč musíme být součástí církevního společenství.
- Potřebujeme, aby kráčeli . Duchovní život je cesta. Vždy bychom se měli ubírat směrem ke Království. Máme chodit ve světle, chodit ve víře, chodit v lásce, chodit v poslušnosti, chodit v moudrosti. Bůh nezamýšlel, abyste touto cestou kráčeli sami. Možná raději kráčíte sami, ale když kráčíte životem s ostatními lidmi, je to bezpečnější. Izolace přináší smrt. Chůze s ostatními je podpůrná a chytřejší. Naučíte se více a rychleji, když procházíte životem s dalšími lidmi, kteří jsou vám blízcí. Komunita je Boží odpovědí na osamělost.
- Potřebujeme, aby spolupracovali . Byli jste sem posláni, abyste pracovali (Efezským 2:10). Vaše dobré skutky jsou vaší službou. Kdykoli použijete talenty a dary, které vám Bůh dal, k pomoci druhým lidem, tomu se říká služba. Nicméně jste sem nebyli posláni, abyste to dělali sami. Uděláte toho více a lépe si to užijete, když spolupracujete s někým jiným (Kazatel 4:9). Společenství je Boží odpovědí na únavu.
- Potřebujeme, aby na nás dávali pozor ostatní . Potřebujeme lidi, kteří nás brání, postaví se nám na odpor a varují nás. Stejně jako na některých místech existuje „sousedská hlídka“, tak je to i v komunitní víře. Jsme pod útokem. Mnoho lidí je poraženo, protože se snaží bojovat se svým tělem a ďáblem sami – se zvyky, které se zdají být nezvládnutelné, se zraněními, která nedokážou odpustit, se zábranami, které nedokážou pověsit, se skříněmi, které nechtějí uklidit, s problémy, okolnostmi, situacemi a špatnými vztahy, které jim ničí životy. Jdou do bitvy sami a nazí – bez lidí a bez brnění. Kdo vám hlídá záda? Komunita je Boží odpovědí na porážku.
- Potřebujeme, aby na nás ostatní plakali a čekali . Životní krize jsou nevyhnutelné. Potřebujeme v životě lidi, když dostáváme špatné zprávy. Nejsme určeni k tomu, abychom životním krizím čelili sami. Společenství je Boží odpovědí na zoufalství.
- Potřebujeme, aby svědčili . Jedním z nejlepších způsobů, jak svědčit lidem, kteří neznají Ježíšovu lásku, je naše láska k sobě navzájem (Jan 13:35). Nezáleží na budovách, hudbě a programech, ale na naší lásce k druhým. Dokonalá láska vyhání strach a ve skupinovém svědectví je velká síla. Každý z nás má životní poselství. Bude někdo v Království díky vám? Komunita je Boží odpovědí na strach.
Interakce s Božím slovem:
- Proč si myslíte, že pisatel listu Židům poučil věřící tak, jak to učinil v Židům 10:24-25?
- Jak se Koloským 2:6-7 spojuje s myšlenkou společného chození?
- Jak se Kazatel 4:9-11 zabývá Boží odpovědí na osamělost?
- Jak Pavel nabádá svaté v kontextu toho, že tam jsou, aby plakali a čekali jeden na druhého? 1. Petrův 3:8; Římanům 12:15; 1. Tesalonickým 5:11; 1. Korintským 12:26
- Jaké byly vaše zkušenosti s vydáváním svědectví? Bylo to snazší, když jste to dělali společně s někým dalším? Filipským 1:27