Čtení z Písma: 2. Petrův 1:16-21.
Verš k zapamatování: „Hospodin Hospodin nedělá nic, ledaže by zjevil své tajemství svým služebníkům prorokům. Lev řve! Kdo by se nebál? Hospodin Hospodin promluvil! Kdo by mohl prorokovat?“ (Ámos 3:7-8)
ZAVEDENÍ:
Adamův hřích přivedl celé lidstvo pod kletbu hříchu, Adamovu smrt; a kdyby trpělivý Stvořitel neposkytl prostředek k úniku, byla by to věčná smrt (Římanům 5:12; 6:23). Bůh s nekonečnou moudrostí viděl konec od počátku. Poté, co stvořil všechny věci ke své radosti, byl zarmoucen, když člověk zhřešil a zemřel; neboť milující Stvořitel se jistě nemohl těšit z toho, že vidí konec vrcholu svého stvoření. (Viz Zjevení 4:11; Ezechiel 33:11.) Naštěstí pro lidstvo Bůh mohl a udělil milosrdenství a milost člověku a poskytl mu cestu k úniku z věčné smrti. Pouze on držel tajemství vykoupení.
Možná první Boží zjevení tajemství je dáno v Genesis 3:15, slib o Tom, kdo má přijít a smrtelně rozdrtit Satana, strůjce hříchu (Jan 8:44). Ačkoli Bůh sám toto tajemství sdělil, stalo se Jeho plánem zjevit svá tajemství lidem, kteří byli nazýváni proroky (Ámos 3:7). Prostřednictvím svých proroků Bůh poskytl informace o svém plánu vykoupení a zjevil věci, které mají přijít.
Podle Websterova slovníku je prorok ten, kdo mluví za jiného. Áron byl prorokem pro Mojžíše (Exodus 4:10-16) a Bůh používal různé muže, aby mluvili za něj a odhalovali svá tajemství. Proroci byli také učiteli, kteří lidem vysvětlovali Boží záměr. Apoštol Petr řekl, že jsou to „svatí Boží muži“ (2. Petrův 1:21). Pouze svatí muži mohou správně mluvit za Boha.
Kdyby neexistovala žádná konkurence v jednání s lidmi, bylo by jednoduché varovat je před jejich zkázou hříchem a jak se mu vyhnout. Ale ve starověku, stejně jako v moderní době, existovali falešní proroci a učitelé, kteří učili „ničivé hereze“ (2. Petrův 2:1-2). Protože falešní učitelé nebyli vedeni Duchem svatým, byli pod vlivem Satana, který se snažil a částečně uspěl zfalšovat každý krok, který Bůh učinil ve prospěch člověka.
OTÁZKY K LEKCI:
- Na základě vlastního studia a znalostí definujte proroctví a uveďte jeho účel. Jak se v tomto božském daru projevují oba prvky „předpovídání“ a „věštění“?
- Co je zdrojem pravého proroctví? 2. Petrův 1:20-21. Co Petr řekl, že proroctví je? 2. Petrův 1:19.
- V jakém smyslu je Genesis 3:15 prorocký?
- Jak lidé přijímali Boží tajemství? Deuteronomium 29:29; Amos 3:7; 2. Petr 1:21.
- Jak je „svědectví Ježíšovo“ duchem proroctví? Zjevení 12:17; 19:10. Kdo tedy může mít „ducha proroctví“?
- Jak se může člověk učit o Kristu? Jan 5:39. (Poznámka: Písma, na která se zde odkazuje, byla proroctví o Kristu ve Starém zákoně. Nový zákon tehdy ještě nebyl napsán.)
- Které verše z Písma o Kristu četl eunuch? Skutky 8:27-38.
- Kdo o něm podle Ježíšových slov napsal? Jan 5:46-47; Lukáš 24:27. Které verše z Písma Ježíš četl v synagoze v sobotu? Lukáš 4:16-20.
- Jak by měl křesťan vnímat proroctví? Zjevení 1:3; Lukáš 11:28; 1. Korintským 14:1-5.
- Jak je popsán Boží ostatkový lid? Zjevení 12:11, 17; 15:2-4; 19:10; 14:12-13.