Čtení z Písma: Skutky 1:1-11
Verš k zapamatování: „Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno, oznamujte jeho skutky mezi lidmi.“ (1. Paralipomenon 16:8)
Úvod: V obecném smyslu se každý člověk, který se stane křesťanem tím, že činí pokání z hříchu a důvěřuje Ježíši Kristu ve spasení, stává kvalifikovaným svědkem. Jakmile křesťané pocítí proměňující moc evangelia ve svém vlastním životě, vděčnost vyžaduje, aby se o ni podělili s ostatními tím, že jim o této zkušenosti vyprávějí.
V rané Kristově službě nacházíme aktivní svědectví ze strany těch mužů, kteří v Kristu shledali Mesiáše neboli „Pomazaného“ Páně. Jedním z prvních svědků byl Ondřej, který okamžitě představil Kristu svého bratra Šimona Petra. Poté Filip z Betsaidy šel za Natanaelem a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, Ježíše z Nazareta, syna Josefova.“ (Jan 1:45)
Pán od nás nepožaduje, abychom křivě přísahali. Nepotřebuje nikoho z nás jako svého právníka. Přeje si pouze, abychom ostatním řekli přesně, koho jsme shledali. První učedníci, kteří chodili a mluvili s Kristem, nepotřebovali budovat argumenty pro to, že je Mesiáš. Stačilo jim jen uvést věci, které vykonal. Život a skutky Krista a Jeho vlastní prohlášení o Jeho totožnosti vždy postačí.
Bylo napsáno mnoho cenných slov, která nás všechny nabádají, abychom se stali získávači duší. Je to dobře vynaložený čas, kdy se křesťané věnují učení se technikám, jak získávat druhé pro Krista. A přesto neexistuje žádný patentovaný recept, který by vylepšil praxi neustálého říkání ostatním, co pro vás Kristus udělal.
Svědectví by mělo být pro křesťana stejně přirozené, jako je mluvení o rybaření pro člověka, který rybaření miluje. Křesťanství je vskutku mnohem úžasnější než cokoli jiného v životě, že by mělo vždy zůstat naším prvním úkolem a naším oblíbeným tématem konverzace. Svědčíme o jeho vitalitě, když k němu přistupujeme jako k prvořadému zájmu našeho života.
Někteří by veškeré svědectví odsoudili kněžím, zatímco jiní by tuto odpovědnost přesunuli na neexistující třídu „laiků“. Zjevná pravda Písma však vyžaduje, abychom svědectví a dosvědčování uznali za povinnost každého věřícího.
Otázky k lekci:
- Proč byl Jan Křtitel poslán na svět? Jan 1:6-8. Co o něm řekl Kristus? Matouš 11:11.
- O jakých dvou věcech, které jsou zmíněny v Žalmu 89:1, můžeme mluvit s ostatními ve svém svědeckém úsilí?
- Jaké další svědectví je cenné ve snaze získat druhé pro Krista? Žalm 40:1-3; Skutky 26:9-19.
- Je pro obráceného člověka, který skutečně zná Ježíše, charakteristické, že o něm vypráví ostatním? Matouš 12:34-35; Skutky 4:19-20.
- Jak účinné bylo svědectví prvních apoštolů? Skutky 2:37; 4:33; 10:44.
- Jaké faktory přispívají k úspěšnému vydávání svědectví? Skutky 5:32; 18:28; Římanům 1:16.
- Diskutujte o faktorech, které brání našemu svědectví o Pánu. 2. Timoteovi 2:15; Matouš 26:69–74.
- Jaký nadpřirozený prvek se podílí na ujištění věřících, že to, co přijali, je pravda? Římanům 8:16; 1. Janův 5:9–13.
- Kdo by měl podle Jana 7:38-39; Zjevení 22:17; Skutků 1:8 vydávat svědectví a zvát ostatní k poznání Krista? Je to jen úkol pastora?
- Jak daleko by měl člověk zajít ve svědectví o Kristu? 2. Timoteovi 1:7-8; Zjevení 12:10-11.
- Jaký rozdíl je v Písmu učiněn ohledně odměny za účinné svědky? Daniel 12:2-3; Přísloví 11:30; Jakub 5:20; Lukáš 19:15-27; Matouš 25:20-30.