Biblický text: 2. Petrův 1:1-8
Cíl lekce: Definovat a vysvětlit střídmost jako ovoce Ducha.
Verš k zapamatování: Proto vynaložte veškerou píli a přidejte k víře ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, k zdrženlivosti vytrvalost a k vytrvalosti zbožnost. 2. Petr 1:5-6
Střídmost je definována jako sebeovládání (Vineův biblický slovník), což je něco, co je obtížné projevit bez působení Ducha svatého v životě člověka. To je důležité, protože uplatňováním této části ovoce Ducha je dítě Boží schopno vést vyrovnaný život. Bez střídmosti by naše životní vzestupy i pády překračovaly své hranice.
Sebeovládání znamená sebekázeň a sebeovládání vlastních tužeb a chtíčů. Je to ovládání vlastní vůle. Jednoduše řečeno, sebeovládání je schopnost udržet se na uzdě.[1] Bůh nám dal moc volby, příležitost moudře si vybírat věci, které jsou v Jeho očích dobré a přijatelné. Stvořil člověka se schopností projevovat střídmost při rozhodování a spolupracovat s Jeho hlasem proti pokušení ďáblových návrhů.
Dokud budeme naživu, budeme pokoušeni. Proto potřebujeme Boží sebeovládání každou minutu dne v každé oblasti života, kde můžeme čelit pokušení. „Potřebujeme pomoc Ducha v boji proti tělesným touhám v běžných oblastech života… jako je jídlo a pití, nakupování a majetky, ve všech věcech smyslné a sexuální povahy a v jakémkoli požitkářství.“.[2]
Co dělá sebeovládání? Když v našich životech působí ovoce sebeovládání, uvidíme následující silné stránky:
- „Sebeovládání ovládá a kontroluje naše já.“.
- Sebeovládání omezuje vlastní já.
- Sebeovládání disciplinuje a ovládá sebe sama.
- Sebeovládání drží a ovládá sebe sama.
- Sebeovládání říká samo sobě „NE!“[3]
Všimněte si však věcí, které sebeovládání nedělá:
- „Sebeovládání se nepoddává pokušení.“.
- Sebeovládání se nepoddává touhám.
- Sebeovládání se nepodílí na hříchu.
- Sebeovládání se samo neoddává.
- Sebeovládání se samo neuspokojí.“[4]
Každý z nás může mít jiný seznam tělesných pokušení, ale každou bitvu vyhráváme stejným způsobem – voláním k Bohu a spoléháním se na Jeho dar střídmosti. Mezi způsoby, jak můžeme střídmost pěstovat, patří:
(1) Začněte s Kristem. Ujistěte se, že je vaším Pánem a Mistrem. Ujistěte se, že Ho máte na trůnu svého srdce. Já a Ježíš nemohou vládnout současně. Tělo musí být ukřižováno.
(2) Sledujte své názory – co vidíte a co slyšíte. David řekl v Žalmu 101:3: „Nepostavím si před oči nic zlého.“
(3) Zaměstnávejte se zbožnými věcmi. Existuje rčení: „Zahálená mysl je dílnou ďábla.“ David a Potifarova žena měli stejný problém. Dělejte správnou věc a nebudete tolik pokoušeni dělat špatně.
(4) Prostě řekněte „ne“!
(5) Modlete se za každou stránku svého života. Všechno odevzdejte Bohu.
Interakce s Božím slovem
- Jak se Přísloví 25:28 vztahuje k diskusi o střídmosti?
- Co se může stát, když člověk neovládá svou náladu? Numeri 20:6-13
- Co se můžeme naučit z 2. Samuelovy 11:1–5?
- Co musí starší svatí dělat, aby v církvi prosazovali střídmost? Titovi 2:1-8
- Jak nás Boží milost ovlivňuje, pokud jde o střídmost? Titovi 2:11-12
[1] John MacArthur, Jr., Svoboda v Kristu (Panorama City, Kalifornie: Word of Grace Communities, 1986), s. 96.
[2] Elizabeth George, Cesta ženy s Bohem (Eugene, Oregon: Harvest House Publishers, 2000), 189.
[3] Tamtéž, 190.
[4] 1. Tamtéž, 190.