Neděle: Vytrvání až do konce — Matouš 24:13-14; Marek 13:13; Lukáš 21:19
Dva prvky pravdy v těchto verších naznačují přítomnost silné církve na zemi v době Kristova návratu: (1) odměna těm, kteří zůstanou silní až do konce; (2) skutečnost, že pravda o Božím království bude kázána celému světu, což spustí konec věku a návrat Ježíše Krista. Existují tací, kteří učí, že církev bude uchvácena a držena ve stagnaci až tři a půl roku, než se Kristus vrátí na zem, ale to není prokázáno biblickými proroctvími. To, co zde Kristus učí, naznačuje opak: přítomnost silné církve až do samého konce.
Pondělí: Ohavnost zpustošení — Matouš 24:15-18; Marek 13:14-16; Lukáš 21:20-22
Mistr předpověděl zničení Jeruzaléma, ale zde jim dal jasné signály, aby je varoval před jeho blížícím se zničením a pomohl jim uniknout do bezpečí. Když uvidí ohavnost zpustošení (pohanské modlářství) stát ve svatyni a římskou armádu obkličovat město, rozpoznají Danielovo proroctví (Daniel 9:27; 11:31; 12:11). Římské legie Tita zapálí chrám a obětují pohanské oběti svým praporcům umístěným u východní brány, když prohlásí Tita za císaře (70 n. l.). Tato doba bude poznamenána ničením životů a majetku a dalšími bludy o falešných mesiáších.
Úterý: Velké soužení — Matouš 24:19-21; Marek 13:17-19; Lukáš 21:23-24
Velké soužení bylo předpovězeno a bylo nevyhnutelné. Ježíš jim však řekl, aby se nemodlili za to, aby se události oddálily, ale aby se staly v takovou dobu a takovým způsobem, aby bylo co nejsnadnější uniknout. Modlitba, aby se to nestalo v den sabatu, byla proto, že jeruzalémské brány byly v den sabatu zamčené, což znemožňovalo únik.
Středa: Zkrácené dny — Matouš 24:22; Marek 13:20
Můžeme se utěšit vědomím, že Ježíš slibuje, že ne všichni budou ztraceni během dnů soužení. Při pádu Jeruzaléma byli ti, kteří přežili, a dále můžeme dojít k závěru, že Ježíšův slib, že až nastane zrcadlená událost soužení, budou i ti, kteří budou ušetřeni.
Čtvrtek: Nenechte se oklamat — Matouš 24:23-26; Marek 13:21-23
Ježíš se znovu vrátil k tématu duchovního klamu – dvojité varování – zjevně proto, že touha následovat falešné mesiáše nebo proroky by byla velmi silná. I v dnešní společnosti máme sklony k „spiritualismu“ a podobným bezbožným nadpřirozeným jevům, musíme dbát Ježíšova varování a modlit se, abychom nebyli oklamáni.
Pátek: Jistý důkaz soudu — Matouš 24:27-28
Jeruzalém padl pod tíhou Božího soudu a Řím byl pouze Jeho mečem. Při druhém příchodu Krista přijde soudit národy. Hlavním bodem je, že Boží soud je jistý a neomylný.
Sobota: Příchod Syna člověka — Matouš 24:29-31; Marek 13:24-27; Lukáš 21:25-28
Jakékoli pád království nebo měst, nebo sesazení králů z trůnu, je znázorněno zatemněním slunce a měsíce a záchvěvem živlů: hlavním tématem je velká pohroma. Zdá se, že existuje dvojí uplatnění: jak zničení Jeruzaléma (začátek temného věku), tak i přiblížení Kristovy přítomnosti jako Krále králů při Jeho druhém příchodu jsou mocnými událostmi Jeho „příchodu“.