Neděle: Hlas z nebe — Jan 12:27-33
Zažili jste někdy vnitřní boj, rozhodování mezi kráčet po snazší cestě a sloužit Bohu? Buďte si jisti, že i Ježíš čelil slabosti svého těla a učinil těžkou volbu, zda bude plnit vůli svého Otce. Nejvyšší cenou, kterou Ježíš podstoupil, byla mučivá smrt, přesto věděl, že to je jeho osud. Odvrací svůj zrak od sebe k Otci a nade vše klade oslavu Božího jména. Potřetí zaznamenané v Ježíšově službě Otec slyšitelně promlouvá z nebe. Reakce lidí ukazuje, že nehledali Mesiáše, který by zemřel za jejich hříchy, ale Někoho, kdo by je vysvobodil z římské tyranie.
Pondělí: Světlo světa — Jan 12:34-50
Stejně jako je tma absencí světla, absence živého Mesiáše způsobí hlubokou temnotu. Mnozí, kteří odmítli „světlo“, když byl s nimi, v Něho nikdy nedůvěřovali. Pán nakreslil v písku čáru, aby v podstatě řekl: „Přijměte mě nyní, nebo budete navždy ztraceni.“ Tragické je, že se báli lidí více než Boha. Rozhodnutí pro Krista bylo radikální a nebezpečné. Nabídka je dnes stejná: věřte Kristu, navzdory ceně, a získejte věčný život!
Úterý: Zpochybňování Ježíšovy autority — Matouš 21:23-27; Marek 11:27-33; Lukáš 20:1-8
Ve snaze zdiskreditovat Ježíšovu autoritu a zničit Jeho důvěryhodnost mu velekněží a starší kladou sugestivní otázku. Ježíš vycítil jejich motivy a obrátil otázku zpět na ně svou otázkou ohledně Janovy autority: Kdyby přiznali, že Jana poslal Bůh, byli by v pasti, protože ho nepřijali. Kdyby řekli, že Jan byl zmocněn pouze lidem, lidé by se proti nim obrátili, protože lidé Jana přijali jako od Boha. Skutečným klíčem je, že tito vůdci odmítli Boha – byli chyceni do své vlastní pasti!
Středa: Dva synové — Matouš 21:28-32
Vinice v tomto podobenství představuje izraelský národ. Dva synové představují dvě skupiny lidí v Izraeli, a to samospravedlivou náboženskou skupinu a celníky a hříšníky. Nábožensky založení lidé odmítli službu Jana Křtitele, zatímco nevěřící činili pokání a byli pokřtěni. Ti, kdo odmítli Janovo učení, však ve skutečnosti odmítali Boha. Když „mluvíme, co říkáme“, nic to neznamená, pokud „nejdeme podle toho, co říkáme!“ (Přečtěte si Jakuba 2:18)
Čtvrtek: Zlí vinaři — Matouš 21:33-41; Marek 12:1-12; Lukáš 20:9-19
Toto podobenství je založeno na Izajášovi 5:1-7. Navzdory Boží dobrotě k Izraeli, když k nim poslal své služebníky (proroky), byli týráni nebo zabiti. V milosrdné reakci k nim Bůh poslal svého vlastního Syna, aby je obnovil. Vinaři se však Syna zmocnili a zabili ho před táborem, jen aby si nárokovali Synovo dědictví. Dav, strhnutý tímto příběhem, nevědomky soudí své vůdce i sebe!
Pátek: Hlavní úhelný kámen — Matouš 21:42-46
Pro ty, kdo odmítají Ježíše Krista, Mesiáše, je On kamenem úrazu, což znamená, že Jeho odmítnutí je konečnou příčinou jejich pádu. Ale pro ty, kdo Ho přijímají (Církev), je On úhelným kamenem. Všechno v budově je změřeno a zarovnáno s touto hlavní základní skálou.
Sobota: Svatební hostina — Matouš 22:1-14
Období popsané v tomto podobenství musí následovat po Ježíšově zmrtvýchvstání, protože Otec stále zve izraelský lid, aby přišel na hostinu, navzdory tomu, co udělali Jeho Synovi. Oni však opět odmítají Jeho výzvu a to zpečetí jejich zkázu. Otec se poté obrátil k ostatním a otevřel oslavu „komukoli“, kdo by přišel. Načasování tohoto příběhu by identifikovalo služebníky jako sloužící věřící v rané církvi.