Kázání na hoře, 1. část – 11. lekce: Přísahy

„Nebudete falešně přísahat při mém jménu a neznesvětíte jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.“ —Leviticus 19:12
„Ale říkejte: Ano, ano, nikoli, neboť cokoli je nad tohle, pochází ze zla.“ —Matouš 5:37

Čtení z Písma: Matouš 5:33-37; 23:16-22

Zavedení:

„Zřeknout se přísahy znamená falešně přísahat nebo křivě přísahat. Přísahy složené ve jménu Pána byly považovány za závazné a křivá přísaha byla zákonem přísně odsuzována. Fráze jako ‚jakože Hospodin žije‘ nebo ‚při jménu Páně‘ zdůrazňují posvátnost takových přísah. Ryrie uvádí: ‚Každá přísaha obsahovala potvrzení slibu odvolání se na Boha jako vševědoucího trestatele lží, což přísahu činilo závaznou…‘“

„Všechny takové přísahy,“ prohlásil Ježíš, „byly zbytečné, kdyby člověk normálně říkal pravdu. Jeho příkaz tedy zněl vůbec nepřísahat. To se nevztahuje na proklínání jako takové, ale na skládání přísahy. Křesťan nemá přísahat na nebe, zemi ani na město Jeruzalém. Nemá přísahat na základě své vlastní hlavy ani žádné jiné fyzické vlastnosti. Má mluvit pravdu takovým způsobem, aby jeho „ano“ znamenalo ano a jeho „ne“ znamenalo ne…“

„Když říkáte ano, ujistěte se, že to myslíte vážně. Když říkáte ne, ujistěte se, že to myslíte také vážně. Myslete vážně, co říkáte; říkejte, co myslíte. Cokoli, co je víc než prosté potvrzení pravdy, pochází ze zla. Když k našemu běžnému potvrzení pravdy přidáme přísahu, buď přiznáváme, že naší běžné konverzaci nelze věřit, nebo že se snižujeme na úroveň světa, který normálně pravdu neříká…“ — Liberty Bible Commentary, Jerry Falwell

Otázky k lekci:

  1. Jak vážně Bůh bere pravdivost naší řeči? Leviticus 19:12; Deuteronomium 23:21; Exodus 20:16; Žalm 34:12-13.
    Poznámka: Slovo „křivit přísahu“ pochází z řeckého slova epiorkeoo, které znamená falešně přísahat nebo křivě přísahat (Matouš 5:33).
  2. Jaký vhled nám Matouš 23:16-22 dává ohledně zneužívání a klamání farizeů v podobě přísah?
    Poznámka: „V době Krista si Židé vyvinuli propracovaný systém skládání přísah, který často tvořil základ skutečného lhaní. Například někdo mohl přísahat, že řekl pravdu podle chrámové kupole, zatímco jiný mohl přísahat při zlatě na chrámové kupoli! Jinými slovy, v systému skládání přísah existovaly fáze pravdy, a tedy i lži.“ —Liberty Bible Commentary, Jerry Falwell
  3. Prozkoumejte a diskutujte o důvodech, proč Ježíš nepřísahá, jak je uvedeno v Matoušovi 5:33-37. Mohlo by být, že přísahání na tyto věci nic neznamená, protože nemůžeme „…zbělit ani jeden vlas nebo zčernat“?
    Poznámka: Skutečnost, že „přísaháme“, nedělá naše slovo pravdivějším. Naše slovo je pravdivé jen tehdy, když ho dodržíme. Ti, kdo dělají, co říkají, stačí říct „ano“ nebo „ne“. Nic dalšího se nevyžaduje.
  4. Proč by naše komunikace měla být pouze ano a ne? Efezským 4:25; Žalm 101:7; Přísloví 21:6, 23.
  5. Jakými způsoby můžeme napodobovat farizejskou klamnou komunikaci a přísahy v naší době?
  6. Když Ježíš řekl, že nemáme vůbec přísahat, zakázal snad přísahy? Vezměte si například Pavlův příklad ve Skutcích 18:18 a 21:18-24.

Životní aplikace:

Jako křesťané bychom měli být bezúhonní lidé, kteří dělají to, k čemu jsme se zavázali. Tento týden si promyslete svou řeč a zjistěte, zda je skutečně „ano“ a „ne“. Mohou vám lidé věřit, že splníte to, co jste slíbili? Pokud ne, čiňte pokání a podnikněte kroky k tomu, abyste se tohoto hříchu ve svém životě zbavili.