Denní zamyšlení
Neděle: Běda Efraimovi: Izajáš 28:1-13; Malachiáš 2:1-9
Izajáš 2:1-4 hovoří o „koruně pýchy“ na hlavách politických vůdců a šlechty Severního království. Izajáš 2:7-8 odhaluje, že kněží a proroci nejsou o nic lepší. Všichni jsou pohlceni snahou uspokojit se. Opilství je pro ně problém, ale je to jen příznak hlubšího problému, neochoty odevzdat své potřeby a touhy Pánu. Odmítli Boha a nyní se Jeho pravdě budou učit skrze „koktavé“ nebo cizí rty Asyřanů.
Pondělí: Drahý úhelný kámen: Izajáš 28:14-22
Pozornost se nyní přesouvá na vůdce v Jeruzalémě. Pokud Izrael nebude naslouchat, možná se z toho Juda poučí. „Pohrdači“ (Izajáš 28:14) je vážná nadávka proti těmto vůdcům. Nejenže pravdu odmítají, ale také ji zlehčují. Boží odpovědí na ně je položení „drahého úhelného kamene“, osvědčené základní skály. Buď na ní mohli stavět a najít skutečné bezpečí, nebo byli smeteni a zničeni.
Úterý: Ponaučení ze zemědělství: Izajáš 28:23-29
Srovnání královské rady se zemědělstvím je charakteristické pro moudrostní literaturu. Zemědělec ví, že existují určité způsoby, jak věci dělat; neore donekonečna. Když seje, nemíchá všechna různá semena dohromady. Používá správné nástroje pro mlácení podle velikosti sklizeného zrna. Zatímco prostí zemědělci se těmto principům naučili od Boha, takzvaní moudří rádci a duchovní vůdci, kteří údajně mají výhodu přirozeného a duchovního zjevení, jsou slepí a nevědí o božské pravdě. Boží duchovní zjevení jsou sice hluboká, ale stejně praktická.
Středa: Běda Jeruzalému: Izajáš 29:1-14
„Ariel“ je identifikován jako město, kde David žil – město Jeruzalém. Jeden z možných významů tohoto slova je „oltářní ohniště“. To by dávalo smysl, protože se jedná o prázdné, rituální uctívání, které obětují Bohu. Osobní a životně důležitý vztah s Bohem nahradili rituálním vykonáváním. Pro ně tyto rituály udržovaly Božství pod kontrolou.
Čtvrtek: Běda světským rádcům: Izajáš 29:15-24
Opět nacházíme spojení témat soudu a naděje. Izajáš obviňuje rádce, že se snaží skrýt svou radu „před Hospodinem“ (Izajáš 29:15). Vedli judské vedení k uzavření spojenectví s Egyptem, aby odvrátili agresi jiných národů. Izajáš jim říká, že je to jako hliněný hrnec, který říká hrnčíři, jak má dělat svou práci (Izajáš 29:16). Izajáš 29:17-24 přináší zaslíbení duchovní obnovy, jak se Boží slovo stává známým.
Pátek: Pošetilost důvěřování Egyptu: Izajáš 30:1-33
Pošetilost důvěřování Egyptu je odsouzena v Izajášovi 30:1-5 a poté ilustrována ve dvouveršovém orakulu (Izajáš 30:6-7), které má ukázat, že Egypt je bezmocný nikomu pomoci. Prorok se poté v Izajášovi 30:8-18 opět zaměřuje na nadcházející zkázu Judy. Budou jako rozbitý hrnec, jehož kousky jsou tak malé, že jsou k ničemu jinému nepoužitelné. Izajáš 30:19-33 přináší naději na tři velké zaslíbení: (1) duchovní regeneraci; (2) fyzická požehnání a (3) naprostou porážku všech nepřátel Izraele.
Sobota: Bůh je mocnější: Izajáš 31:1-9
Izajáš 31:1-3 jsou dosud nejkonkrétnějšími slovy v boji proti radě důvěřovat Egyptu. Izajáš 31:8-9 je nejkonkrétnější v příslibu Božího vysvobození od asyrské hrozby. Toto je předzvěst Izajáše 37:36, kdy 185 000 asyrských vojáků zemřelo během jediné noci rukou pouhého jednoho z Božích andělů!