Neděle: Vytrvalá vdova — Lukáš 18:1-8
Tato vdova měla tři hlavní překážky: 1) jelikož byla ženou, měla podle tehdejšího zákona jen malá práva; 2) jelikož byla vdova, neměla manžela, který by s ní stál u soudu; 3) jelikož byla chudá, nemohla dávat úplatky. Jakou naději měla? Zaprvé se nevzdala! Navíc, jakožto cizí osoba pro soudce, stále se zastávala svého případu, dokud neodpověděl v její prospěch. Nakonec, ačkoli byl soudce nespravedlivý, ustoupil jí jen proto, aby získal osobní klid. Jako Boží vyvolení máme mnohem větší naději a všechny důvody k vytrvalosti. Je nám udělen privilegovaný přístup k dokonalému Soudci. Nejsme Mu cizí, ale jsme přijímáni a váženi si nás. V Něm jsme nadmíru bohatí!
Pondělí: Farizeus a celník — Lukáš 18:9-14
Ježíš vypráví tento příběh o dvou mužích modlících se v chrámu, aby ilustroval pravou spiritualitu. Celníci byli považováni za zloděje a zrádce: ti, kteří pracovali pro římskou vládu a vymáhali od svých krajanů nespravedlivé daně. Ježíš však odsuzuje náboženskou pýchu farizeje, který byl: klamán ohledně modlitby (používal ji k tomu, aby Bohu a každému, kdo poslouchal, řekl, jak je dobrý); klamal se sám ohledně sebe (myslel si, že ho Bůh přijal pouze na základě svých dobrých skutků); a mýlil se ohledně celníka, který volal v opravdovém pokání. Který z těchto mužů odešel z chrámu očištěný a ospravedlněný?
Úterý: Ježíš o rozvodu — Matouš 19:1-9; Marek 10:1-12
Rozvod v dnešní době dosahuje epidemických rozměrů, protože lidé jej vnímají jako snadnou cestu ven. Když Ježíš odpovídá farizeům, zasahuje jádro problému: Bůh chce, aby manželství bylo celoživotním vztahem. Bůh proto očekává oddanost a věrnost muže i ženy. Zatímco si farizeové zahrávají s technickými detaily manželství a rozvodu, Ježíš je obrátil k Božímu původnímu záměru: oddané a trvalé lásce.
Středa: Ježíš o celibátu — Matouš 19:10-12
Každý by měl zvážit Boží vůli pro manželství. Pokud se někdo ožení/vdá, jediný způsob, jak naplnit toto spojení a líbit se Bohu, je dát do toho všechno. Pokud to někdo nemůže nebo není ochoten (z jakéhokoli důvodu) udělat, pak by měl/a zůstat svobodný/á, místo aby se oženil/a a měl/a průměrné nebo špatné manželství. Myšlenkou „eunucha“ je zdržet se všech sexuálních rozkoší. Ježíš to učí, stejně jako Pavel (viz 1. Korintským 7), jako schůdnou možnost.
Čtvrtek: Malé děti a království — Matouš 19:13-15; Marek 10:13-16; Lukáš 18:15-17
Zdá se, že Ježíšovi učedníci považovali malé děti za nedůležité. Zapomněli na Ježíšovo učení o velikosti (Marek 9:36-37). Pán zde neučil, že by se dospělí měli chovat nezrale (1. Korintským 13:11), ale že by měli žít prostou vírou jako malé děti. Do Božího království musíme vstoupit tímto způsobem, v bezmoci, zcela se spoléhající na Boží milosrdenství a milost, aby nás spasily. Musíme žít prostou vírou (Koloským 2:6-7).
Pátek: Bohatství a království — Matouš 19:16-24; Marek 10:17-25; Lukáš 18:18-25
Ježíš miloval tohoto mladého muže. Měl dobré mravy, respekt ostatních a velký potenciál. Přesto byl v duchovních věcech povrchní, protože spoléhal na bohatství, že si v životě najde cestu. Peníze mohou být skvělým služebníkem, ale vždy jsou zrádným pánem. Mnohým bude odepřen vstup do Božího království kvůli chamtivému srdci. Je Bůh nade vše ve vašem životě?
Sobota: Výhoda následování Krista — Matouš 19:25-30; Marek 10:26-31; Lukáš 18:26-30
Možná jste se stejně jako Petr ptali, co získáme následováním Krista? Nikdy nemůžeme Boha „překonat“, ale nejvíce ho zajímá, co nás zajímá, jsou motivy našich srdcí. Průmyslník RJ Le Tourneau řekl: „Dáváš-li, protože se ti to vyplatí, tak se ti to nevyplatí!“ Následujeme Krista pro odměnu, nebo proto, že ho milujeme? Pracujeme pro Něj, protože milujeme druhé a toužíme po jejich spasení, nebo pro sebechválu? Bůh odměňuje upřímné a pravdivé srdce.