Neděle – Ježíš stojí před Pilátem: Matouš 27:11-14; Marek 15:1-5; Lukáš 23:1-5; Jan 18:32-38; 19:1-12
Podle římského práva měl Pilát konečnou pravomoc vést soud s obviněným, zkoumat důkazy, vyslýchat svědky, prohlásit se za vinného či nevinného a vynést konečný rozsudek. Římské soudy měly tři části: výslech; obvinění; vynesení rozsudku. Ve fázi výslechu Pilátova otázka odhalila, že Židé Ježíše obvinili z tvrzení, že se prohlašuje za krále. Vznesení takového obvinění se rovnalo obvinění Ježíše ze zrady proti císaři, což se trestalo smrtí. Ježíš přiznal, že je židovským králem, ale jeho přiznání se netýkalo pozemského království, ale nebeského.
Pondělí – Ježíš stojí před Herodem: Lukáš 23:6-12
Pouze Lukáš zaznamenává Ježíšův soud před Herodem. Když Pilát zjistil, že Ježíš je Galilejec, s radostí předal situaci Herodovi, přestože byli oba nepřátelé. Herodes Ježíše vyčerpávajícím způsobem vyslýchal. Židovští vůdci proti němu energicky a rozzlobeně vznesli obvinění. Herodes ho káral a ponižoval – dokonce dovolil svým vojákům, aby se Ježíši posmívali a projevovali mu opovržení. Přesto Ježíš po celou dobu obviňování mlčel. Zdálo se, že Herodes se ve skutečnosti více zajímal o to, aby Ježíše vyprovokoval k zázraku, než o to, aby sám vedl soud.
Úterý – Volba: Ježíš, nebo Barabáš?: Matouš 27:15-18; Marek 15:6-11; Lukáš 23:13-19; Jan 18:39-40
O svátcích Pesach bylo zvykem propustit vězně. Pilát nepochybně postavil Ježíše proti nejhoršímu odsouzenému zločinci, jakého mohl najít: lupiči a banditovi Barabášovi. Byl přesvědčen, že Ježíš nebyl zločinec a že jediným důvodem, proč byla proti Ježíši vznesena obvinění, byla žárlivost kněží. Zde bylo řešení Pilátovy situace! Nebyli by lidé nuceni propustit Ježíše, spíše než propustit zrádného zločince?
Středa – Pilátova žena: Matouš 27:19
Kromě Pilátova přesvědčení, že Ježíš neudělal nic, co by si zasloužilo smrt, měl k propuštění i další motivaci. Pilátovu ženu sužoval sen. Kvůli tomu pevně věřila, že by její manžel neměl mít s Ježíšem nic společného, protože Ježíš byl spravedlivý muž. Poslala Pilátovi k soudu vzkaz, v němž ho povzbudila, aby se od celé záležitosti distancoval.
Čtvrtek – Ukřižuj ho!: Matouš 27:20-23; Marek 15:12-14; Lukáš 23:20-24; Jan 9:13-16
Aby si zajistil Ježíšovo propuštění, postavil Pilát Ježíše proti odsouzenému zločinci Barabášovi. Byl zmatený rozhodnutím davu nechat Barabáše propustit. Pilát je ostře požádal, aby odhalili zlé věci, které Ježíš spáchal a za které si zasloužil trest smrti, ale kněží a další náboženští vůdci dav rozzuřili. Pilát rezignoval a okamžitě si uvědomil, že na ně ztratil veškerý vliv.
Pátek – Pilát si myje ruce: Matouš 27:24-25
Bylo zvykem, že když člověk prolil krev, myl si ruce, aby symbolicky smyl skvrnu. Byla to však skvrna, kterou nebylo možné nikdy odstranit. O třicet let později byl na tomto místě vynesen rozsudek nad některými z nejlepších jeruzalémských občanů a mnozí byli zbičováni a ukřižováni. Annášův dům byl nakonec zničen, Kaifáš byl sesazen rok po Ježíšově smrti a Pilát trpěl muky až do sebevraždy.
Sobota – Zraněni pro naše provinění: Matouš 27:26; Marek 15:15; Lukáš 23:25.
Metlou byl bič s několika řemínky, každý nabitý olověnými kuličkami ve tvaru žaludu, ostrými kusy kostí či hroty. Oběť, svléknutou a přivázanou ke sloupu s ohnutými zády, byla bičována šesti liktory, kteří její tělo trhali téměř až k smrti. Každý úder se hluboce zarýval do masa, dokud nebyly obnažené žíly a někdy i vnitřnosti. Obvyklá byla silná ztráta krve.