Neděle – Utěšování učedníků: Jan 14:1-4
Řecké slovo „mone“ je ve v. 2 přeloženo jako příbytky, ale jednoduše znamená „místnosti nebo příbytky“. Přitažlivost a fascinace Božího království by neměla spočívat ve velikosti nebo kvalitě příbytku, ve kterém žijeme, ale v tom, že tam budeme žít navždy v krásné přítomnosti Otce a Syna. Ježíš utěšoval své učedníky ne sliby o věčném luxusu, ale ujištěním, že budou mít „navždy místo“ sounáležitosti. Bez ohledu na to, jak odrazující může být naše cesta životem, musíme se soustředit na Ježíšův slib, že nás jednoho dne přijme k sobě. Tento život je jen dočasná cesta k slavné věčnosti. (2. Korintským 4:16-5:1)
Pondělí – Cesta, pravda, život: Jan 14:5-6
Tato Ježíšova slova jsou moderními filozofiemi a světovými náboženstvími opovrhována! Není divu, že náš Pán vyvolal hněv židovských vůdců a učenců: „Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne“ (v. 6), řekl Ježíš. On nebyl „cesta“, ale „jediná cesta“. Nebyl jen pravdivý, ale byl plností pravdy (mimo Krista neexistuje žádná skutečná pravda). On nejen dává život, On je život. Přesto jak často my, Jeho lid, hledáme dary, ale ne Dárce? To je tragické, protože největším darem ze všech je znát Spasitele a prožívat Ho v našem každodenním životě. On chce být naším Vším!
Úterý – Větší skutky než tyto: Jan 14:7-14
Pravda obsažená v Ježíšově prohlášení Filipovi se zdá být mnoha křesťany velmi nepochopena. Důvod, proč Filip Ježíše požádal, aby ukázal Otce, je ten, že Ježíš během své služby jasně dával najevo, že zatímco on a Otec jsou jedno v jednotě, jsou odděleni osobně. Ježíšova slova však zde odhalují pravdu, že na Otci není nic, co by bylo vidět, poznat nebo zažít, co by nebylo plně přítomno v Synu. Dokonce i Otcova moc a autorita byly plně přítomny v Kristu, a proto Ježíš řekl, že „On“ osobně odpoví na jejich modlitby.
Středa – Utěšitel: Jan 14:15-18
Anglické slovo comfort (útěšitel) pochází ze dvou latinských slov, která znamenají „s sílou“. Sloužit Kristu z lásky dodržováním Jeho přikázání je spojeno s Jeho slibem, že nám pošle božského Zprostředkovatele („posilujícího“), aby nám pomohl. Ježíš úžasně řekl, že Duch svatý s námi bude neustále přebývat a také v nás. Jak krásné je, když žijeme své životy naplno pro Boha – jak jsme požehnaní, že nám On dává sílu zůstat věrní!
Čtvrtek – Božská jednota: Jan 14:19-21
Víra a poslušnost musí být plně propojeny, abychom mohli následovat Krista. Ten, kdo skutečně věří v Krista, bude konat ještě větší skutky než Ježíš, skrze víru v Něho (Jan 14:12). Ale milovat Krista a toužit se Mu líbit (ctít a poslouchat Jeho přikázání) je klíčová pro duchovní život plný autority a moci. Jsme sjednoceni nejen v Pánově poslání a záměru (duchovní skutky), ale také v Jeho lásce k Otci a dokonalé poslušnosti Jemu (žít spravedlivě). To, kým jsme v Kristu, by mělo určovat, jak žijeme a co děláme: Jeho život žil v nás! (Galatským 2:20).
Pátek – Přebývání ve věřícím: Jan 14:22-27
Až do Ježíšova zatčení jeho učedníci věřili, že všichni uvidí Mesiáše, jak svrhne římskou vládu a nastolí Boží království na zemi. Stále tomu věřili, i přes Ježíšovo opakované popření. Až do konce věku, kdy se Pán vrátí, je Kristovo vzkříšení a život zjeveno pouze církvi.
Sobota – Výhoda následování Krista: Jan 14:28-31
Šalom – pokoj – je pro Židy silné slovo. Znamená mnohem více než absenci svárů, celistvost, naplnění, zdraví, prosperitu a bezpečí. Ti, kteří mají šalom, mají radost a spokojenost. Nespasení lidé znají pokoj pouze jako absenci problémů. Boží lid má pokoj navzdory problémům díky daru Ducha svatého.