Biblický text: Jób 11:1-14:22
Verš k zapamatování: „I kdyby mě zabil, budu v něj doufat, budu se před ním držet svých cest. On bude mou spásou, pokrytec před něj nepůjde.“ —Jób 13:15-16
Zavedení:
Zofar Naamaťan trvá na tom, že takové prázdné a arogantní řeči by neměly zůstat bez odpovědi. Zofar tvrdí, že kdyby Job mohl vidět věci tak, jak je vidí Bůh, uvědomil by si, že netrpí tolik, kolik si skutečně zaslouží! Jeho neznalost Boží velikosti ho vylučuje zpochybňování Jeho spravedlnosti. Nejlepší, co může Job udělat, je odložit své hříchy; pak mu Bůh dá bezpečí, odpočinek a útěchu. Pokud ne, není úniku před zkázou.
S kousavým sarkasmem Job obviňuje své přátele z intelektuální domýšlivosti: „Vy jste bezpochyby lid a moudrost s vámi zemře!“ Každý ví, že Bůh je moudrý a mocný, ale jak si vysvětlit nesnesitelné utrpení muže, který kdysi dostal odpovědi na své modlitby, a kontrastní prosperitu bezbožných? Job kárá své kritiky. Neřekli nic nového. Chce jen obhajovat svůj případ u Boha, ne u těchto odsuzujících „přátel“. Job nechtěl jejich slabé a zbytečné argumenty. Chtěl, aby mlčeli, aby se mohl obhajovat před Bohem a svěřit Mu svůj život. Byl si jistý, že bude ospravedlněn, ale i kdyby ho Bůh zabil, stále by důvěřoval Pánu.
Jób se stále ptá, proč je Bůh tak neúprosný k někomu, kdo je tak pomíjivý, křehký a nedokonalý. Jób si přeje, aby ho Bůh ukryl v hrobě, dokud jeho hněv neustane. Pak, když ho Všemohoucí povolá, se ospravedlní.
Jób v této části dělá čtyři věci: 1) Žádá o odhalení svých hříchů; 2) Popisuje pomíjivost lidského života; 3) Zoufá si nad konečností smrti, touží po prostředníkovi a upíná se na naději na posmrtný život; 4) Neustále si stěžuje na svou současnou tíživou situaci.
Jób si klade otázku: Zdalipak bude člověk žít, když zemře? Náš Pán na tuto otázku odpovídá v Janovi 11:25-26: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo ve mne věří, i kdyby zemřel, bude žít. A kdo žije a věří ve mne, neumře navěky .
Studium Slova
Studium lekce
- Jaká byla Zofarova obvinění proti Jobovi? Byla založena na pravdě, omylu, nebo trochu na obojím? Zaručuje Bible věřícímu život „jasnější než poledne“? (Job 11:1-20; Skutky 14:22)
- Jak Job reaguje na Zofarovy obvinění? Přivolávají si chudí a potřební vždycky neštěstí? (Job 12:1-12)
- Job poznal Boha jako moudrého a mocného a že Jeho cesty s námi jsou ty nejlepší i uprostřed jeho utrpení. Jak si tím můžeme být jisti? (Job 12:13-25; Izajáš 40:26, 28; Daniel 2:20; Římanům 16:25, 27)
- Ať už Bůh Jobovi dovolil cokoli, ať na něj vložil jakékoli břemeno, i kdyby ho měl zabít, Job nakonec věřil, že ho Bůh nezklame. Jaké další důkazy máme v Bibli, které toto tvrzení potvrzují? (Job 13:13-28; Daniel 3:16-18; Římanům 8:37-39)
Aplikace Slova
Jób vyjádřil naději v osobní vzkříšení. Jakou naději máme my jako věřící? (Jób 14:13-22; 1. Korintským 15:20; 1. Tesalonickým 4:16-17)