„Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí svým duším.“ —Matouš 11:29
Čtení z Písma: Izajáš 55
Zavedení:
Slovo tichost pochází z řeckého slova prautes a má zajímavý význam. Jak uvádí Spiros Zodhiates: „Prautes je stav mysli a srdce, který projevuje tichost nikoli ve slabosti, ale v síle. Je to ctnost zrozená ze síly charakteru.“ V naší kultuře je tichost spojována se slabostí. V Božím hospodářství je však tichost silou. Ježíš Kristus byl označován za tichého a rozhodně není slabý. Mojžíš byl označován za nejtichšího muže, který kdy žil, a přesto byl jedním z největších lidských vůdců, jaké svět viděl.
Tichost se netýká ani tak projevování lidské síly, jako spíše toho, aby Bůh projevoval svou sílu skrze nás. Když chodíme v Duchu, pak by měla být Kristova tichost vidět ve všem, co děláme. Proč jsou tiší požehnaní? Dosáhli ve své křesťanské zralosti bodu, kdy se manipulace, násilí a lidská autorita nemohou srovnávat s autoritou tichosti v Duchu.
Po tichosti Kristus promlouvá k těm, kteří hladoví a žízní. Všimněte si, že Kristus neříká „hlad“ nebo „žízeň“ – zmiňuje obojí (Matouš 5:6). Proč? Náš hlad symbolizuje touhu po více Božího slova a naše žízeň symbolizuje touhu po více Božího Ducha. Pokud nebudeme hladovět a nežíznit, pak bude spravedlnost, po které toužíme, neúplná. Buď to bude spravedlnost založená na legalismu, nebo spravedlnost založená na zkušenosti. Nejenže potřebujeme být omyti Slovem, ale také potřebujeme být naplněni Duchem. Slovo a Duch společně tvoří dokonalou stravu.
Pro hladové a žíznivé Bůh slíbil nasycení. Když toužíme po Boží spravedlnosti, nenechá nás prázdné – obdržíme větší množství Jeho Slova a Ducha. Bůh je zdrojem úplného uspokojení a naplnění, které v Něm nacházíme, se nakonec dočkáme, když si jednou provždy oblékneme Jeho spravedlnost při vzkříšení.
Otázky k lekci :
- Jak by měla být mírnost definována ve světle následujících veršů z Písma? Matouš 11:28-30; 2. Korintským 8:9; Skutky 7:59-60; Jan 13:1-5.
- Jaké sliby jsou dány mírným? Jak se tyto sliby stávají aktivní a stálou součástí našich křesťanských životů? Žalm 22:6; 149:4; Izajáš 29:19; Matouš 5:5.
- Matouš 5:5 říká, že tiší zdědí zemi. Proč Ježíš konkrétně zdůraznil, že tiší zdědí zemi?
Poznámka: V tomto kontextu „země“ představuje nejen fyzickou zemi, ale i plnost Božího přicházejícího království. Náš slib věčného života a Božího přicházejícího království vždy šel ruku v ruce s pozemským dědictvím. Ti, kdo chodí v tichosti, jsou služebníci Páně, což znamená, že dědí Abrahamova požehnání neboli přicházející Boží království (Genesis 17:1-8; Galatským 3:29; Žalm 37:22; Přísloví 10:30). - Co se můžeme naučit z Kristovy tichosti? Izajáš 53:7; 1. Petrův 2:23; Matouš 26:51-54. Diskutujte o Kristově tichosti ve vztahu k Jeho horlivosti, jak je vidět v Matoušovi 23:1-39 a Markovi 11:15-17. Existuje rozpor mezi Jeho tichostí a horlivostí?
- Co znamená hladovět a žíznit po spravedlnosti? Filipským 3:8-14; Žalm 73:25; 63:1; 139:23-24; 1. Petrův 2:2. Jak můžeme uhasit svůj hlad a žízeň po spravedlnosti? Jan 4:13-14; 7:37-38.
- Jaké naplnění je slíbeno, když hladovíme a žízníme po spravedlnosti? Žalm 36:7-9; Izajáš 55:1-3; Jan 4:14; Zjevení 7:16; Efezským 3:19. Bude naše touha po spravedlnosti někdy skutečně uspokojena? Žalm 17:14-15; 1. Janův 3:2.
- Proč je důležité si uvědomit, že „naše“ spravedlnost není naše, ale Kristova? 2. Korintským 5:21; Přísloví 20:9; Římanům 3:21-25.
Životní aplikace:
Během příštího týdne si zapisujte všechny případy, kdy jste mohli projevit mírnost, ale neudělali jste to. Pak se s modlitbou zamyslete nad tím, jak jste měli reagovat, a zavažte se k těmto novým reakcím.
Zhodnoťte svůj duchovní hlad. Chcete se upřímně modlit a číst Slovo? Jste usvědčeni, když vaše motivy nejsou správné? Jak často zkoumáte své svědectví druhým?