Verš k zapamatování: Musím konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nemůže pracovat. Jan 9:4
Čtení Písma: Kazatel 12:1-14; 2. Korintským 5:9-11
Úvod:
V dobách mládí se čas často jeví jako nekonečná komodita. Často se s ním bezostyšně a bezohledně promrhá; vždy se však mylně domníváme, že máme nevyčerpatelnou zásobu. Jak člověk dosáhne vrcholné zralosti, má sklon posunout se vpřed ve své kariéře, založí si domov a rodinu; dny jsou zelené a plodné a tento muž využívá toto období své síly k tomu, aby se prosadil. Ale přijde den, kdy se člověk probudí a uvědomí si, že dny jeho mládí jsou prchavé.
Křesťanský pracující, stejně jako jeho světský protějšek, musí být také pilným pracovníkem, pokud má uspět, ale na rozdíl od svého nespaseného bratra je křesťan pověřen dělat ještě více. Pavel nás nabádá, abychom „nebyli leniví v práci“, ale tentýž verš dále říká, že bychom měli být „horliví v duchu, sloužit Pánu, radovat se v naději, trpěliví v soužení, vytrvalí v modlitbě, přispívat k nouzi svatých, být pohostinní“ (Římanům 12:11-13). Pokud dokážeme být horliví a duchovní, a to i v našem přístupu k všedním věcem na pracovišti, o to více rozšiřujeme své křesťanské svědectví. Jeden vnímavý král kdysi řekl: „Všechno, co tvá ruka najde k činění, dělej to ze všech sil, neboť v hrobě, kam jdeš, není práce ani myšlení, poznání ani moudrost“ (Kazatel 9:10).
Moudré a efektivní využití času je důležité pro každou lidskou činnost. Naprosto pošetilý je člověk, který pečlivě dbá na všechny ostatní detaily svého života, zatímco ze svých plánů zcela vylučuje Boha. Přijetí svobodně dané spásy, kterou nám Bůh poskytl skrze krev Ježíše Krista, musí být uskutečněno v tomto životě. Veškerá příležitost k jejímu přijetí je pryč, jakmile nás postihne fyzická smrt.
Slavný vypravěč Hans Christian Anderson jednou prohlásil: „Čas je tak prchavý, že pokud si v mládí nepamatujeme na Boha, stáří nás může učinit neschopnými na něj myslet.“ Uvědomujeme si, jak rychle čas plyne, a proto musíme střízlivě zvážit Boží hlavní záměr, proč nás postavil do tohoto smrtelného života. Šalomoun říká: „Slyšme závěr celé věci: Boj se Boha a zachovávej jeho přikázání, neboť to je vše, co je člověku na srdci. Bůh totiž přivede na soud každé dílo i každou tajnou věc, ať už dobrou nebo zlou .“ (Kazatel 12:13-14)
Vskutku moudře využíváme svůj čas, pokud žijeme svůj život skrze víru s ohledem na hodnoty věčného Boha, s bázní a poslušností Jeho přikázání. Každý z nás má na této zemi omezené množství času a měli bychom co nejvíce z něj využít k prosazování Kristových záměrů v tomto světě.
Studijní otázky:
- Co by měl každý člověk dělat již v raném věku? Ozeáš 10:12. Poznámka: Orba a sázení jsou předběžnými kroky pro pěstování úrody, stejně jako pokání by připravilo půdu pro růst v Bohu a přijetí Jeho požehnání.
- Jaká by byla rozumná rada, kterou byste mohli dát mladému člověku, který má pocit, že přijetí Pána odloží na příhodnější dobu? Jakub 4:13-17; 2. Korintským 6:1-2. Poznámka: Problém není v tom, abyste si plánovali, ale v tom, že z plánu nechcete Boha vynechat.
- Jaké by mohlo být dobré vyznání víry pro každodenní život moderního křesťana? 1 Tesalonickým 5:14-22. Poznámka: Křesťan má vždy důvod k radosti. Křesťanská radost není založena na okolnostech, ale na rostoucím vědomí Boha a jisté budoucnosti věčného života s Kristem.
- Bůh od nás neočekává, že svým křesťanským svědectvím narušíme chod pracoviště nebo zastavíme výrobu, ale máme reagovat na kolegy, kteří by se nás mohli ptát na naši víru? 1. Petr 3:15-17.
- Potřebuje člověk, který se nepřiměřeně stará o hmotný blahobyt, radu? 1. Timoteovi 6:17-19. Poznámka: Písmo učí, že dílo křesťana bude hodnoceno, aby se zjistilo, co jeho život v Kristu přinesl.
- Existuje správný způsob, jak získat bohatství? Přísloví 11:24–26, 28; 13:4–8, 11.
- Jaké je Ježíšovo varování pro ty, kteří přikládají příliš velký význam hmotným věcem života? Lukáš 12:13-21. Poznámka: Ježíš odsuzuje soustředění se na sebe.
- Každý z nás dostal určité talenty a schopnosti, očekává Pán, že tyto talenty a schopnosti budou mít v našem životě praktické uplatnění? Matouš 25:29-30; 1. Petr 4:7-11. Poznámka: Přísloví v Matoušově evangeliu ilustruje, že člověk musí používat to, co mu Bůh dal, jinak o to přijde, což zahrnuje schopnosti a duchovní dary i hmotný majetek. Každý křesťan je obdařen službou a měl by používat své schopnosti a moc, kterou mu Bůh dává, k konání Jeho vůle.
- Má Pavlova rada efezskému sboru nějaký význam pro dnešního křesťana? Efezským 5:15-21. Poznámka: Rozpoznávání Pánovy vůle není otázkou pocitů nebo emocí, ale mentálního porozumění a uplatňování naší mysli v Písmu.