Biblický text: 1. Samuelova 16:1-13
Verš k zapamatování: Hospodin však Samuelovi řekl: „Nedívej se na jeho vzhled ani na jeho tělesnou postavu, protože jsem ho odmítl. Hospodin se totiž nedívá tak, jak se dívá člověk; člověk se dívá na vnější vzhled, ale Hospodin se dívá na srdce.“ 1. Samuelova 16:7
Cíl lekce: Diskutovat o tom, jak dojmy a vjemy ovlivňují naše myšlení a vztahy s ostatními.
Klíčové body - Dojmy jsou vnější, zatímco vjemy vnitřní. - Naše vnímání se rozvíjí tím, co se učíme, jak se učíme a co prožíváme. - Když neustále odevzdáváme svou mysl Pánu, naše vnímání lidí a dojmy, které vydáváme, by měly být odrazem Krista.
Webster definuje dojem jako účinek vyvolaný na mysl nebo smysly nějakou vnější silou nebo vlivem. Dojmy jsou vnější. Vjem je interpretace a/nebo rozpoznání dojmu ve světle minulých zkušeností. Vjemy jsou vnitřní. Dopad dojmů a vjemů v oblasti lidských vztahů je zřejmý. Lidé se navzájem ovlivňují. Vytváříme dojmy a máme vjemy. To může platit i pro okolnosti. Naše rozhodnutí a reakce na lidi a okolnosti jsou často založeny na našem vnímání minulých dojmů.
Naše vnímání ovlivňuje naše životy i v oblasti víry. To, co vidíme očima, slyšíme ušima a zažíváme smysly, nás ovlivňuje tak, že pro nás může být obtížné žít podle víry. Vnímání se rozvíjí tím, co se učíme, jak se učíme a jaké máme zkušenosti. Pokud je vývoj našeho vnímání narušen, bude narušeno i naše vnímání. Protože si přítomnost a budoucnost zakládáme na minulých zkušenostech, mnohokrát nedokážeme vidět ani věřit za hranice našich minulých zkušeností.
Příklad nacházíme v 1. Samuelově 16, kde prorok Samuel jde do Jišajova domu, aby pomazal příštího krále Izraele. Když Samuel pohlédl na Eliaba, Jišajova nejstaršího syna, byl ohromen. Na základě Eliabova vzhledu si Samuel myslel, že Eliab bude příštím králem. Bůh opravil prorokovo vnímání tím, že mu řekl, aby se nedíval na svůj vzhled ani na svou výšku, protože Bůh bere v úvahu srdce. Samuelovo vnímání Eliaba vycházelo z jeho zkušeností, když pomazal Saula za krále Izraele. Eliab byl vysoký jako Saul, a proto se Samuel nechal ovlivnit spíše svým vnímáním než Božím rozlišováním.
V Janovi 4 se Ježíš setkal se ženou u studny. Poté, co s Ježíšem promluvila, žena řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.“ Na základě dojmu, který Ježíš vyvolal, splňoval kritéria jejího vnímání toho, co je prorok. Ježíš byl samozřejmě větší než prorok, ale ona neměla s kým jiným by ho mohla spojit. To bylo vše, co věděla. Stejně jako prorok Samuel a žena u studny, i my vnímáme druhé na základě dojmů, které nám vyvolávají. Proto často riskujeme falešně pozitivní i falešně negativní výsledky.
Pouze skrze rozlišování můžeme využít dopad dojmů a vjemů. Rozlišování je schopnost pochopit a pochopit to, co nevidíme. Ježíš měl bystré rozlišování a nebyl na lidi ohromen. Nespoléhal se na to, co lidé dělali navenek. Dokázal vidět za vnější svět, protože rozlišování se zaměřuje na charakter a motivy. Ježíš se při rozlišování spoléhal na Ducha svatého. Ó, kéž bychom byli jako Ježíš! Modlíme se, abychom i nadále odevzdávali svou mysl Pánu, aby naše vnímání lidí a dojmy, které vyvoláváme, odrážely Krista.
Otázky a diskuse
- Definujte následující pojmy a vysvětlete rozdíly mezi nimi.
Dojem
Vnímání
Rozlišování - V následujících pasážích Písma určete body vnímání, dojmu a rozlišování. Lukáš 7:36-50; Lukáš 19:1-10; Genesis 27; Jan 4:6-30; Skutky 10 a 11:1-18.
- Vzhledem k potenciálu falešně pozitivních a falešně negativních výsledků, co tyto verše z Písma naznačují? 1. Samuelova 16:7; Titovi 1:15-16; 1. Tesalonickým 5:21-22; 1. Korintským 13:5.
- Jak mohou naše dojmy a vnímání ovlivnit naši víru? 2. Královská 5:1–14; 2. Korintským 5:7.
- Diskutujte o významu 2. Korintským 5:16-17.