Velké poslání
Nyní jsi učedníkem, Božím dítětem, členem Boží rodiny. Máš jistotu spasení. Bůh tě volá, abys šířil evangelium a učil nové věřící dodržovat všechna Jeho přikázání. Pak mohou učit ještě více lidí o dobré zprávě o spasení a také je školit. Existuje povolání sdílet evangelium, které bychom měli slyšet každý den.
Volání shůry – z nebe:
- Výzva k odchodu (Izajáš 6:1-8; Matouš 28:18-20).
Volání zevnitř:
- Jsme nuceni to říkat ostatním (1. Korintským 9:16-17).
Volání zvenčí:
- Pavel slyšel volání od muže z Makedonie (Skutky 16:9). Mnozí možná mlčí ústy, ale jejich srdce volá po tom, abychom se s nimi podělili o dobrou zprávu.
Měli bychom nejen vést lidi k tomu, aby se stali Ježíšovými učedníky, ale také k tomu, aby se stali úspěšnými školiteli a školili ostatní, aby získávali učedníky, kteří budou získávat další učedníky (2. Timoteovi 2:2). Boží touhou je, aby učedníci přinesli dobrou zprávu o Království za zdi církevní budovy a založili nové skupiny učedníků v našich domovech nebo kdekoli, kde se rozhodneme shromažďovat. Sdílíme evangelium s naší rodinou, přáteli, spolupracovníky, se všemi, které známe nebo potkáváme na cestě. Tímto způsobem můžete rychle šířit evangelium (Skutky 2:46-47).
Boží přikázání
My, jako Kristovi učedníci, musíme brát velké poslání a naši odpovědnost za šíření evangelia velmi vážně. Často však přehlížíme toto jedno malé prohlášení: „učte je zachovávat VŠE , co jsem vám přikázal…“ (Matouš 28:20; zvýraznění přidáno). Bůh nám dal další přikázání a zásady, podle kterých máme žít. Musíme je brát stejně vážně.
Desatero Božích přikázání (Exodus 20:1-17):
Tyto listy napsal sám Bůh a byly umístěny uvnitř archy smlouvy (Deuteronomium 10:1-5). Jak jsme se dozvěděli v dřívější studii, jsme v „ nové smlouvě “ s Pánem, v níž slíbil, že nám vloží své zákony do srdcí (Židům 8:7-13). Matouš 22:36-40 nám říká Ježíšovu odpověď na velké přikázání. Jak milovat Boha je shrnuto v prvních čtyřech z Desatera. Jak milovat druhé je ve zbývajících šesti. Jakub to v Jakubovi 2:8-12 nazývá „ královským zákonem“ a „zákonem svobody “
- Musíme se skutečně řídit tímto „zákonem svobody“? (Jakub 1:22-25)
- Říká Ježíš, že musíme dodržovat přikázání? (Jan 14:15)
Zapomenuté přikázání:
V dnešní době se na jedno z přikázání často zapomíná, přestože nám Bůh řekl, abychom si ho pamatovali (Exodus 20:8), a předvídali, co se stane v budoucnosti. Zatímco sedmýden stvoření, sobota (Genesis 2:1-3), je v některých zemích, jako je Izrael, stále ctěn a věrně dodržován, jiné přijaly neděli jako den odpočinku a nazývají ji „Dnem Páně“, čímž se vzdávají Božího přikázání. Neděle byla v Římské říši dalším pracovním dnem. 7. března 321 n. l. však římský císař Konstantin vydal občanský dekret, kterým se neděle stala dnem odpočinku od práce, v němž se uvádí: „Všichni soudci, obyvatelé města i řemeslníci budou odpočívat v úctyhodný Den slunce.“ Mnoho křesťanů se dnes snaží ospravedlnit uctívání neděle na základě Ježíšova vzkříšení v první den týdne (v neděli), přestože v Bibli není dán žádný příkaz k provedení této změny.
- Co řekl Bůh o změně přikázání? (Deuteronomium 4:2)
- Čeho je Ježíš Pánem? (Marek 2:27-28)
- Dodržoval Ježíš Sabat? (Lukáš 4:16)
- Dodržovali učedníci Sabat? (Lukáš 23:56)
Náš opravdový odpočinek nakonec pramení z uvědomění si, že naše skutky nám k ničemu nejsou (Tt 3,5-6). Náš opravdový odpočinek spočívá v dokonaném díle Ježíše na kříži (Jan 19,30).