Kázání na hoře, 2. část – 11. lekce: Přímá brána

„A v nikom jiném není spásy; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ —Skutky 4:12

Čtení Písma: Matouš 7:13-14; Jan 10:1-10

Zavedení:

Do Božího království vede pouze jedna brána – Ježíš Kristus. Vstup touto branou vyžaduje krev Ježíše Krista, jedinou cestu ke spáse lidstva. Ale kráčet cestou brány jde mnohem dál než jen k obrácení. „Cesta brány“ je cestou Ježíše Krista a neznamená to jen dělat to, co dělal On, ale být tím, kým byl.

Ježíš popsal bránu do svého království jako úzkou a těsnou. Svět nám říká, že existuje mnoho bran, a dokonce i moderní křesťanství bránu rozšířilo a proměnilo ji v prožitek spíše než v život. Širší brána se na první pohled zdá být prospěšná, protože více lidí se zaváže ke Kristu; budeme mít více obrácení; uvidíme plnější lavice. Nakonec máme méně učedníků a více lidí, kteří se v lavicích hříjí. Široká brána byla vyzdobena tak, aby se podobala úzké bráně, a v tomto procesu mnozí, kteří byli skutečně obráceni, nikdy nepřestanou pít z láhve.

Cesta širokou branou může být očividně zřejmá, jako je tomu v případě satanismu, spiritualismu nebo hinduismu. V přestrojení nejsou. Pro většinu křesťanů je snadné rozpoznat čisté formy falešného náboženství. Je znepokojivé, když vidíme falešné náboženství takové, jaké je, ale nevidíme vzpouru, apatii a tělesnost takové, jaké jsou. V Božích očích je vzpoura stejně zlá jako čarodějnictví (1. Samuelova 15:23). Apatie je horší než nikdy se nezavázat ke Kristu (Zjevení 3:15-17). A tělesnost vede k věčné zkáze (1. Korintským
6:9-10).

Široká brána zahrnuje falešné náboženství, ale pro křesťana je důležitější, že zahrnuje sobecké postoje, vzpouru, apatii a tělesnost. Možná jsme vstoupili Kristovou branou skrze obrácení a možná už nepijeme mléko. Naším povoláním však je žít cestou úzké brány, ne jen udělat první krok dovnitř.

k lekci :

  1. Co je to těsná brána, o níž se mluví v Matoušovi 7:13? Jan 10:1-10; 14:6; Římanům 5:1-2; Efezským 2:18; 3:11-12; Židům 10:19-22.
    Poznámka: „V bezprostředním kontextu Ježíšovy doby se dalo předpokládat, že Jeho cesta byla prezentována jako úzká a cesta farizeů jako široká.“ —Liberty Bible Commentary, Jerry Falwell
  2. Proč je důležité, abychom si uvědomili, že Ježíš Kristus je jediná cesta k věčnému životu? Skutky 4:8-12; Jan 8:24; 1. Korintským 3:11; 2. Korintským 5:15; Židům 2:1-4.
  3. Existují nějaké podmínky pro získání věčného života? Jan 3:14-16; Efezským 2:8-10; Lukáš 18:28-30; Jan 4:35-36; 12:24-26; Galatským 6:7-9; Matouš 13:44-46; 19:16-22.
  4. Proč naše skutky nikdy nebudou stačit k dosažení věčného života? Římanům 3:20-31; 4:9-16; Galatským 2:16-21; 3:1-3, 11-14.
  5. Co je to široká cesta, o které se mluví v Matoušovi 7:13? Římanům 3:10-18; 1. Korintským 6:9-10; Efezským 5:1-6; Přísloví 14:12; Žalm 1:1; Izajáš 59:1-15.
  6. Jak Bůh naloží s těmi, kdo vcházejí širokou branou? Římanům 6:23; Filipským 3:18-19; 1. Petrův 4:17-18; Žalm 37:38; Přísloví 24:20; Zjevení 21:8.

Životní aplikace:

Kterou cestou se vydáváte? Projděte si každý den v tomto týdnu verše z páté otázky této lekce a prozkoumejte své vlastní životní vzorce. Projděte si také verše z třetí otázky této lekce, abyste získali hlubší představu o tom, k čemu vás Bůh volá.