Neděle: Sůl země — Matouš 5:13
Stačí jen trocha soli, aby ovlivnila velkou masu. Její přirozené vlastnosti prostupují vším, čeho se dotkne. Tak je to i s křesťanským životem uprostřed nevěřícího světa: ačkoli oddaná křesťanská komunita je menšinou protékající oceánem ztraceného lidstva, přesto máme mít na svět mocný vliv. Jedním z hlavních aspektů soli je její schopnost zabránit hnilobě a rozkladu – zachovat zdravost. Další vlastností soli je dodávat chuť a zabránit zatuchnutí. Pravý křesťan bude přirozeně živit a udržovat zbožnost národa a naplní svět základní vitalitou duchovní pravdy.
Pondělí: Světlo světa — Matouš 5:14-16
Svět nejenže je ve tmě a tato tma se každým dnem prohlubuje, ale svět na svou tmu nemá odpověď. Vskutku, jediným světlem, které lze na tomto světě nalézt, je Boží lid, který byl učiněn světlem díky svému vztahu ke Kristu (Ef 5,8). Křesťané září díky způsobu svého života a tato záře odhaluje tmu. Za to je křesťan nenáviděn. Skutečným posláním věřícího však není přinášet na svět odsouzení, ale vést ostatní z tmy ke světlu.
Úterý: Zrušit, nebo naplnit? — Matouš 5:17-18
Ježíš zahájil novou část svého kázání, aby probral praktické aspekty spravedlivého života. V Matoušovi 5:17-20 stanovil dva základní principy, které se budou vztahovat na celé jeho učení. Zaprvé (v. 17-18) vidíme, že vše, co učil o spravedlnosti, je plně v souladu se Starým zákonem. „Naplnit“ znamená „prokázat dokonalou poslušnost“, což obsahuje opačnou myšlenku zrušení. Tímto prohlášením Ježíš vložil své plné přijetí a autoritu nad celým Starým zákonem. Ježíš byl dokonalým naplněním zákona a proroků a my jsme nyní v Něm úplní. V Kristu je ustanovena pravda Starého zákona. [Další komentář viz poznámka autora na konci 3. lekce, studijní otázky]
Středa: Překonající spravedlnost — Matouš 5:19-20
V Ježíšově výroku jsou vyvráceny dva extrémy. Je pošetilost věřit ve spasení skrze víru bez jakékoli odpovědnosti za morálku a dobré skutky. Pravost naší víry prokazujeme dobrými skutky (Jakub 2:14-20). Je také pošetilost věřit, že můžeme být spaseni morálním životem a konáním dobrých skutků. Můžeme být spaseni pouze milostí skrze víru v Ježíše Krista (Efezským 2:8-9). Ti, kdo jsou skutečně proměněni Duchem Božím, jsou ti, kdo přicházejí k Bohu skrze víru v Krista, ale realita této spásy se projevuje jak v novém srdci, tak v proměněném životě. Naproti tomu náboženství zákoníků a farizeů, založené na lidských pravidlech, se zaměřovalo na vnější, formální a ceremoniální aspekty.
Čtvrtek: Nebezpečí hněvu — Matouš 5:21-22
Zákoníci a farizeové se provinili tím, že oslabovali význam a požadavky Božího zákona. Slovo „soud“ ve v. 21 znamená „občanský soud“. Trest za vraždu byl snížen na zaplacení jednoduché pokuty. Ježíš objasnil skryté motivy hněvu a nenávisti a učil, že člověk za ně může být právem obžalován u soudu. Vyjádření opovržení nebo otevřené pomlouvání někoho může vést k trestnímu stíhání a nakonec k zatracení.
Pátek: Buďte smířeni — Matouš 5:23-24
Jedním z nenápadných nebezpečí ve spravedlivém životě je snaha odčinit selhání konáním dobra. Je pošetilost přinášet ceremoniální oběti, abychom zakryli své nedostatky (Žalm 66:18), neboť Bůh zná stav našich srdcí (1. Jan 3:20). Než naše uctívání, oběti a modlitby budou mít hodnotu, musíme se smířit s ostatními.
Sobota: Jak se vypořádat s protivníkem — Matouš 5:25-26
Každý má výmluvy. Možná si myslíme, že pro smíření je vhodnější čas než tato bezprostřední. Možná si říkáme, že si nejdříve musíme dát dohromady myšlenky a slova. Ježíš říká „TEĎ“. I když se páchá přestupek, smiřte se!