Neděle: Uzdravení slepého muže — Jan 9:1-7
Mnoho lidí v Ježíšově době se domnívalo, že nemoci a onemocnění jsou způsobeny hříchem. Rabínské rčení z té doby říká: „Není smrti bez hříchu a není utrpení bez nepravosti.“ Protože učedníci tuto filozofii znali, chtěli vědět, čí je to chyba, že se člověk narodil slepý. Ježíš odpověděl, že to nebyla ničí „chyba“, ale že muž byl slepý proto, aby mohl být oslaven Bůh. Tento odkaz ukazuje, že naše pokusy o určení zdroje utrpení mohou být v nejlepším případě marné. Místo snahy někoho vinit bychom se měli zaměřit na to, jak se v dané situaci může projevit Boží láska a milosrdenství.
Pondělí: Reakce sousedů — Jan 9:8-12
Lidé, kteří znali slepého muže, že byl slepý od narození, žasli nad zázrakem. Věděli, že tento muž byl skutečně slepý. Byli svědky jeho nemoci. Nyní se stali svědky jeho proměny. Okamžitě chtěli vědět, kde ten muž je, kdo mohl udělat něco takového. Ačkoli uzdravení odhalilo Ježíše jako Mesiáše, ani uzdravený muž, jak se zdá, plně nechápal význam toho, co se stalo.
Úterý: Otázka farizeů — Jan 9:13-17; Lukáš 13:10-17
Tím, že Ježíš uzdravil muže, porušil několik pravidel o sabatu. Uzdravil muže, který nebyl v ohrožení života. „Vmíchal“ hlínu do prachu. „Natřel“ mužovi oči hlínou a přikázal mu, aby šel k rybníku Siloe, který byl vzdálený více než 1000 yardů. Všechny tyto činy byly porušením rabínských zákonů o sabatu. To farizeje rozzlobilo, ale Ježíš věděl, že jim unikla myšlenka, že On je Pánem sabatu!
Středa: Rodiče se bojí pronásledování — Jan 9:18-23
Farizeové odmítli tvrzení, že Ježíš je prorok, a rozhodli se to prošetřit. Zavolali rodiče. Rodiče potvrdili, že se jejich syn narodil slepý, ale nechtěli se vyjádřit k tomu, jak jejich syn znovu získal zrak. Řekli farizeům, aby se ho sami zeptali. Rodiče chápali, že se po nich žádá víc než jen o to, jak se jejich syn uzdravil, a nebyli ochotni ohrozit své postavení, aby Ježíše bránili.
Čtvrtek: Vyznání víry — Jan 9:24-34
Farizeové byli v rozpacích a přiměli muže, aby zopakoval své svědectví. Skutečnost zázraku naznačovala, že Ježíš musel být poslán od Boha, protože měl moc uzdravovat. Přesto byly porušeny zákony o sabatu. Muž svědčil, že zázrak se nikdy nemohl stát, pokud za ním nestál Bůh. Jeho vyznání ukázalo, že se ve svém srdci zavázal vírou k Ježíši Kristu a jeho slova tuto víru prohlašovala.
Pátek: Ježíš se ztotožňuje — Jan 9:35-38
Ježíš vyhledal muže a předložil mu pozvání, aby uvěřil v Božího Syna. Muž okamžitě odpověděl s vírou: „Pane, věřím.“ Duchovní růst uzdraveného muže ukazuje základní postup dospívajícího učedníka. Pohyboval se od prostého poznání Ježíše k pochopení, že Ježíšova moc musela pocházet od Boha, k naprosté víře, že Ježíš je Boží Syn.
Sobota: Duchovní slepota — Jan 9:39-41
Ježíš použil toto uzdravení z fyzické slepoty k porovnání situace farizeů, kteří se vyznačovali duchovní slepotou. Ježíš řekl, že jeho přítomnost přináší světlo soudu a v některých případech toto světlo přináší spásu. Ale kde jsou srdce zatvrzelá, tam světlo odmítají.