Kristova služba pokračuje v okolí Galileje – Denní zamyšlení – Lekce 6

Neděle: Je toto Kristus — Jan 7:11-31
Když Ježíš učil v chrámu, lidé žasli nad jeho znalostí Písma. Byli však zmateni, jak mohl mít takové znalosti, aniž by studoval na jedné z rabínských škol. Učil s odvahou a autoritou. Zvěstoval jim zázraky, které vykonal. Káral je za jejich pokrytectví. Někteří z návštěvníků chrámu si dokonce začali klást otázku, zda je Ježíš skutečně Mesiáš. Pak si ale usoudili, že je člověk – syn ​​tesaře – a proto nemůže být Kristus.

Pondělí: Živá voda — Jan 7:32-52
Ježíš řekl návštěvníkům chrámu, že je brzy opustí a odejde na místo, kam ho nebudou moci následovat. Náboženští vůdci to slyšeli a špatně to pochopili. Mysleli si, že Ježíš plánuje žít mezi Řeky. Ježíš však mluvil o své smrti a nanebevstoupení. Ježíš použil přirovnání k symbolice vody, která se každý den Svátku stánků vylévala na oltář, a otevřeně je pozval, aby k Němu přišli a byli naplněni živou vodou Ducha svatého. Kvůli své duchovní slepotě však nebyli schopni vnímat pravdu toho, co říkal.

Úterý: Odpuštěná cizoložnice — Jan 7:53-8:11
Farizeové přivedli před Ježíše ženu, která byla přistižena při cizoložství. Proč to udělali? Nepřikládali Ježíši žádnou autoritu. Přivedli ji před Něho, aby Ho chytili do pasti. Už viděli Jeho velký soucit a pravděpodobně předpokládali, že odmítne Mojžíšův zákon a ženě odpustí. Ježíš se choval, jako by obvinění ani neslyšel. Sklonil se a psal na zem. Můžeme jen spekulovat, co napsal, ale ať už to bylo cokoli, usvědčilo je to a jeden po druhém odcházeli.

Středa: Světlo světa — Jan 8:12-20
V dnešní pasáži se Ježíš prohlašuje za světlo světa. Tento odkaz symbolicky souvisí s obřadem zapalování lamp, který se konal každý večer během svátku. V rámci tohoto svátku, který hlásal Boží vysvobození Izraele, Ježíš prohlašoval, že je Božím vysvobozením pro svět. Stejně jako Izrael následoval světlo ohnivého sloupu, ti, kdo následovali Ježíše, měli následovat světlo světa.

Čtvrtek: Předpověď odchodu — Jan 8:21-30
Když Ježíš znovu zmínil svou nadcházející smrt, ti, kdo ho slyšeli, si mysleli, že uvažuje o sebevraždě. Ježíš však mluvil o svém božství. Lidé se stále snažili zjistit, zda je Ježíš prorok, nebo Mesiáš. Viděli ho jen jako člověka, ale on jim svědčil o tom, že je víc než to… Byl to Syn Boží, zjevený v těle.

Pátek: Pravda — Jan 8:31-36
Ježíš slíbil, že budeme svobodní, ale všimněte si, že k tomuto slibu jsou kladeny určité podmínky. Tyto verše jsou často citovány, ale požadavek verše není zdůrazněn nebo je zcela ignorován. Ježíš říká, že abychom byli svobodní, musíme znát pravdu, a abychom poznali pravdu, musíme být Jeho učedníky: učit se Jeho slovu, praktikovat Jeho slovo, držet se Jeho slova. Pokud se řídíme Jeho učením, pak jsme Jeho učedníky. Pokud se řídíme Jeho učením, pak poznáváme pravdu. A právě v tomto aktu poslušnosti se stáváme svobodnými.

Sobota: Abrahamovo semeno — Jan 8:31-59
Chrámoví věřící říkají Ježíšovi, že Abraham je jejich otec. Tímto tvrzením také tvrdí, že Bůh je jejich otec. Ježíš odpovídá, že jejich jednání odhaluje, kdo je jejich otec doopravdy.