Neděle: Podobenství o ztracené ovci — Lukáš 15:1-7
V podobenství o ztracené ovci představuje muž se sto ovcemi Ježíše, Dobrého Pastýře. Ovce, které zatoulaly, jsou ty, které odpadly od víry. Podobenství bylo Ježíšovou odpovědí na farizeje, kteří reptali, že se stýká s hříšníky. Kristus ukázal, že kterýkoli z nich opustí 99 ovcí v ovčinci a půjde hledat jedinou ztracenou ovci. Závěrem je, že hodnota člověka je ještě větší než hodnota ovce. Místo aby farizeové kritizovali Ježíšovu péči o ztracené, měli se snažit uspokojit i jejich potřeby.
Pondělí: Podobenství o ztracené minci — Lukáš 15:8-10
V předchozím podobenství se ovce ztratila kvůli vlastní hlouposti, v tomto podobenství se mince ztratila kvůli nedbalosti někoho jiného. Je střízlivé pomyšlení, že naše nedbalost by mohla ohrozit duši někoho jiného. Důraz v tomto podobenství však neklade na to, jak se mince ztratila, ale na píli, kterou jsme vynaložili k jejímu nalezení. Žena prohledává každý kout svého domu a dokonce si s sebou bere nástroje, jako je lampa a koště. Vynakládá velké úsilí, aby ztracenou minci našla. Když ji najde, pozve sousedy, aby s ní přišli a oslavili to s ní.
Úterý: Podobenství o milujícím Otci — Lukáš 15:11-32
Toto podobenství se běžně nazývá „Marnotratný syn“, ale mohlo by se také nazývat podobenstvím o „Milujícím Otci“, protože odhaluje více o lásce otce než o hříšnosti syna. Otec symbolizuje našeho Nebeského Otce. Marnotratný syn je hříšník, který poté, co si uvědomil svou chybu, činí pokání a touží se vrátit k Otci. Klíčová ponaučení ukazují, že náš Nebeský Otec miluje své děti, i když se od Něho odvrací. Touží po nich a když se vrátí, v nebi je radostná oslava.
Středa: Podobenství o nespravedlivém správci — Lukáš 16:1-18
Podobenství o nespravedlivém správci je Ježíšovo napomenutí ohledně věrnosti. Vysvětluje, že kdo je věrný v nejmenším, je věrný i ve velkém; kdo je v nejmenším nespravedlivý, je ve velkém nespravedlivý. Dochází k závěru, že pokud jsme nebyli věrní v nakládání s hmotným bohatstvím (mamonem), jak nám může být svěřeno skutečné duchovní bohatství?
Čtvrtek: Podobenství o boháči a Lazarovi — Lukáš 16:19-31
V tomto podobenství je Abraham Bůh, který jediný řídí osudy lidí. Boháč představuje především náboženské vedení Izraele. Nosili purpur, představující Boží přízeň, a bílé plátno posvátného kněžství. Lazar žebrající u brány představuje celý pohanský svět ležící v hříchu. Touha žebráka po nakrmení naznačuje touhu lidských duší po pravdě.
Pátek: Přestupky a odpuštění — Lukáš 17:1-4
Bohatý muž se staral o své bratry, aby nenásledovali jeho příklad a nakonec neztratili své duše. Ježíš pak varoval před životním stylem, který by k takovým situacím vedl. Cílem křesťana je žít životní styl, který odráží milost. Pokud se budeme řídit touto cestou, nebudeme kamenem úrazu a nikdy se neunavíme v odpouštění druhým.
Sobota: Víra a povinnost — Lukáš 17:5-10
Naléhavý výrok učedníků: „Rozmnož nám víru“ vyjadřuje myšlenku, že víra je dynamická; je to proces a člověk může ve víře růst. Jejich výrok také uznává, že tuto víru nemohou získat sami, pouze Pán ji může posílit. Tyto verše nám připomínají, že je hřích přehlížet sílu víry a hřích se domnívat, že si někdy můžeme zasloužit spásu. Mít víru, uplatňovat tuto víru a pracovat pro Království jsou povinnosti, které se od nás jako křesťanů očekávají.