Neděle: Legie démonů — Matouš 8:28-32; Marek 5:1-13; Lukáš 8:26-33
Ježíš se setkal s mužem, kterého démoni těžce trápili. Muž okamžitě poznal Ježíše jako Božího Syna a Ježíš ho zachránil. Bez Ježíše by muž zažil nekonečné mučení od těchto démonů. Jiní se mu snažili pomoci jediným způsobem, jaký znali – svázali ho provazy a řetězy. Jejich úsilí však bylo chabé. Pouze Ježíš ho mohl zachránit. Když nás přepadnou životní pokušení, můžeme být právě takoví. Naše snahy o vítězství jsou v nejlepším případě ubohé. Ale s Ježíšovou mocí můžeme překonat.
Pondělí: Město odmítá Ježíše — Matouš 8:33-34; Marek 5:14-20; Lukáš 8:34-39
Když obyvatelé města uslyšeli, co se stalo, běželi na pláž, aby se na to sami podívali. Tam našli muže, jak klidně sedí u Ježíšových nohou. Muž byl naprosto proměněn – emocionálně, fyzicky i duchovně. Místo aby reagovali nadšeně, lidé se bál. Pravděpodobně byli pověrčiví a báli se toho, co se bude dít dál, nebo se možná báli, že Ježíš nakonec zničí další jejich dobytek. Ať už byl důvod jejich strachu jakýkoli, Ježíše jako Božího Syna neuznávali.
Úterý: Jairova dcera — Matouš 9:18-19, 23-26; Marek 5:21-24; Marek 5:35-43; Lukáš 8:40-42, 49-56
Zázrak, který Ježíš vykonal při vzkříšení Jairovy dcery, má tři pozoruhodná ponaučení. Zaprvé, Jairova víra je ústředním bodem příběhu. Přestože byl informován, že jeho dcera je již mrtvá, měl nesmírnou víru, že Ježíš dokáže překonat i tuto zoufalou situaci. Jeho víra byla skutečná a hluboká. Ježíš ho dokonce pochválil. Zadruhé, samotný zázrak ukázal nejvyšší moc Krista; On je Vzkříšení a Život! Zatřetí, Ježíš chtěl zázrak udržet v soukromí. Mohl ho rozhlásit po celé zemi a zvýšit svou slávu mezi lidmi. Ale neudělal to.
Středa: Lem Jeho oděvu — Matouš 9:20-22; Marek 5:25-34; Lukáš 8:43-48
Tato pasáž ukazuje, že i v davu lidí si Ježíš plně uvědomoval individuální potřeby ženy. Pravá víra vždy vyčnívá z davu a onoho dne do ní vnikla ctnost. Přestože byla kvůli své nemoci nečistá, riskla a přišla k Ježíši. Nenápadně se dotkla jen lemu Jeho oděvu; byla zoufalá. Byla na nejnižším bodě svého života. Proč i my takto čekáme, než se na Ježíše obrátíme?
Čtvrtek: Ježíš uzdravuje slepého a němého — Matouš 9:27-34
Tyto zázraky uzdravování nabízejí zajímavý kontrast. Když je zástup vidí, žasne. Dokonce poznamenávají, že nikdy nic takového neviděli! Ale muži, jejichž životy byly zasvěceny náboženským účelům, tvrdili, že zázraky jsou dílem satana. Viděli tytéž zázraky, jaký byl v tom rozdíl? Zástup poznal Ježíše jako Božího Syna. Farizeové ne.
Pátek: Poslední návštěva Nazareta — Matouš 13:54; Marek 6:1-2
Když se Ježíš vrátil do Nazareta, učil v synagogách. Lidé žasli nad Ježíšovými skutky a moudrostí jeho učení. To ale neznamenalo, že ho uznávali jako Božího Syna. Byli potěšeni, ale kvůli své rané obeznámenosti s Ježíšem nevěřili, že je Mesiáš. Byli duchovně zaslepeni vůči Jeho pravé identitě.
Sobota: Prorok bez úcty — Matouš 13:55-58; Marek 6:3-6
V Nazaretu Ježíš nebyl snadno přijat tak snadno jako na svých cestách. Nazaret byl jeho rodným městem. Lidé zpochybňovali Jeho autoritu a ptali se: „Není to snad syn tesaře?“ Lidé, s nimiž Ježíš vyrůstal, Ježíše v podstatě brali jako samozřejmost. Ježíšův vlastní život ukázal, jak může být obtížnější oslovit pro Krista ty, kteří jsou nám nejblíže, zatímco naprostí cizinci jsou přijímáni lépe. Když nás ovládají nevíra a pohrdání, Kristus je vyhnán ze srdce.