Neděle: Matoušovo volání — Matouš 9:9; Marek 2:13-14; Lukáš 5:27-28
Matouš byl výběrčím daní. Byl najatý římskou vládou. Židé touto pozicí opovrhovali, protože celníci byli považováni za zrádce, protože pracovali pro Řím, a protože byli proslulí tím, že vybírali více, než bylo požadováno, a rozdíl si strkali do kapsy. V mnoha ohledech byl Matouš považován za nejodpornějšího z hříšníků a možná k úžasu ostatních byl přesně tím typem člověka, kterého Ježíš hledal, aby ho „následoval“. I opovrhovaný celník se mohl stát užitečným nástrojem v Ježíšových rukou: Matouš svědčil ostatním celníkům; stal se jedním z 12 učedníků; a napsal evangelium.
Pondělí: Celníci a hříšníci — Matouš 9:10-11; Marek 2:15-16; Lukáš 5:29-30
Matouš uspořádal hostinu na počest svého nového Mistra. Pozval další celníky a hříšníky do svého domu, aby se smísili s Ježíšem a jeho učedníky. Židovští vůdci byli šokováni. Jako farizeové byli separatisty – odloučenými. Přísně dodržovali ceremoniální čistotu (Marek 7:3). Ježíš vysvětluje, že pokání potřebuje hříšník, nikoli spravedlivý. Ježíš ukázal na příkladu prvních učedníků a Matouše, že skrze evangelizaci a učednictví různí lidé dbájí na jeho volání bez ohledu na společenské postavení.
Úterý: Kristus, Lékař — Matouš 9:12-13; Marek 2:17; Lukáš 5:31-32
Ježíš používá metaforu, aby se přirovnal k lékaři. Jako lékař zná samotnou podstatu hříchu, nemoci a neduhu duše – ať už je to kamenné srdce, nevíra, pýcha nebo starosti tohoto světa. Zná příčinu a zná lék na cokoli, co nás trápí. Je oprávněn (autor) nás vysvobodit z našich slabostí (Lukáš 4:18). S něhou jedná se zraněnými (Izajáš 42:3; Matouš 11:28) a tvrdě v zoufalých případech, kdy tělu hrozí naprostá zkáza (Matouš 5:29; 18:17).
Středa: Učedníci, kteří se nepostí — Matouš 9:14; Marek 2:18; Lukáš 5:33
Farizeové se postili dvakrát týdně (Lukáš 18:12) a Janovi učedníci se také pravidelně postili, protože Janova služba zdůrazňovala pokání. Ježíš odpověděl, že jeho učedníci se nepostí, protože se radují z oslavy. V biblické tradici nemuseli celebranti na svatbě dodržovat náboženské rituály zákona. Ježíš vysvětlil, že když je s nimi, je to, jako by jeho učedníci byli na svatební hostině.
Čtvrtek: Ženich — Matouš 9:15; Marek 2:19-20; Lukáš 5:34-35
Ježíšovo poselství bylo hluboké. Říkal, že není jako farizeové – běžní učitelé té doby. Nebyl jako Jan Křtitel – prorok předpovídající příchod Mesiáše. Prohlašoval, že je Mesiášem, ženichem dětí Izraele. Obraz Ježíše jako ženicha naznačuje, že vztah mezi oddaným následovníkem a Ježíšem je vztahem hluboké intimity.
Pátek: Nová látka, starý oděv — Matouš 9:16; Marek 2:21; Lukáš 5:36
Ježíš pomocí analogie s látkou staví do kontrastu Starou a Novou smlouvu. Stará smlouva byla založena na skutcích. Nová smlouva je založena na milosti. Ježíš říká, že ve starých oděvech jsou díry kvůli hříchu, ale nová látka, kterou přináší, starý oděv zcela znovu vytvoří.
Sobota: Nové víno, staré měchy — Matouš 9:17; Marek 2:22; Lukáš 5:37-39
Narážka na nové víno, které se lije do starých měchů, je relevantní i pro dnešek. Nové víno se musí nalévat do nových měchů, ne se přizpůsobovat kvůli pohodlí. Poselstvím je, že musíme být nekompromisní ohledně naší víry a působení Ducha v našich životech. Pokud jsou naše rodinné tradice, místní zvyky nebo osobní návyky v rozporu s Písmem, musíme se změnit – neboť Boží slovo se změnit nebude.