Čtení z Písma: Izajáš 53.
Verš k zapamatování: Bůh však dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci. Římanům 5:8
Článek 3. UKŘIŽOVÁNÍ A ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTOVO
Věříme, že Písmo učí, že Ježíš Kristus byl ukřižován uprostřed týdne, v den, který nazýváme středou, směrem k západu slunce. Zůstal v hrobě tři dny a tři noci a vstal z mrtvých směrem k západu slunce v den sabatu (v sobotu), čímž naplnil „znamení“, které sám dal. (Matouš 12:39-40; 28:1; Lukáš 23:54)
Úvod:
Smrt Ježíše Krista je klíčovým bodem, na kterém se zaměřuje zbytek Bible. Od samého počátku, kdy Adam a Eva zhřešili, až do počátku věčnosti potřebovalo celé lidstvo spasitele, který by ho vysvobodil z ohnivého jezera.
Můžeme si užívat rozjímání o rozkoších, které nás čekají v Božím království. Můžeme rádi diskutovat o nauce nebo studovat proroctví. Můžeme obdržet požehnání tím, že si připomeneme, co pro nás Pán udělal v našem každodenním životě, ale bez krve Ježíše Krista jsou tyto ostatní věci čistě akademické.
„Diváci ukřižování vyzývali Ježíše, aby se zachránil sám. Obyčejný dav s posměchem křičel: ‚Ach, ty, který boříš chrám a ve třech dnech jej stavíš, zachraň sám sebe a slez z kříže‘ (Marek 15:29-30). Židovští vládci se posmívali: ‚Jiné zachraňoval, sám sebe zachránit nemůže‘ (Marek 15:31). Pověrčiví lidé, kteří si mysleli, že Ježíš volá Eliáše, řekli: ‚Nechť to, uvidíme, zda Eliáš přijde a sundá ho‘ (Marek 15:36). Vojáci řekli: ‚Jsi-li král Židů, zachraň sám sebe‘ (Lukáš 23:37). Jeden ze zločinců, kteří byli s ním ukřižováni, řekl: ‚Jsi-li Kristus, zachraň sám sebe i nás‘ (Lukáš 23:39). Všichni křičeli: ‚Zachraň sám sebe.‘ Měli volat: ‚Zachraň nás.‘“ Nešlo o to, že by se Ježíš nemohl zachránit; šlo o to, že by se zachránit nechtěl. Ježíš se mohl zachránit před ukřižováním, ale nechtěl se zachránit. Chtěl se obětovat smrtí za hříšníky. Ježíš věděl, že pokud zachrání sám sebe, nezachrání nikoho jiného. Byl odhodlán zemřít za hříchy světa.
„Kristova obětní smrt zjevila lásku Boha a Krista k hříšníkům. Byl to akt milosti, kterým Bůh plánoval spásu pro lidi skrze oběť svého Syna. Byl to akt bezkonkurenční lásky, že Kristus souhlasil nést lidské hříchy. Otec nebyl povinen poskytnout oběť za hříšníky a Syn nebyl povinen být touto obětí.“.
„Hříšníci si nezaslouží být spaseni; jsou hodni smrti. Bůh mohl zničit každého hříšníka a oni by dostali, co si zasloužili. Bůh však skrze lásku dává lidem to, co si nezaslouží. Nabízí jim spásu skrze svého Syna, Ježíše Krista. To je milost! Milost je Boží svobodně daná láska ve vztahu k potřebám hříšných lidí.“ (Alva G. Huffer, Systematic Theology, The Restitution Herald: Oregon, Illinois, 1961, s. 279).
Otázky k lekci:
- Jaký byl Ježíšův hlavní účel na zemi? Jan 1:29; Galatským 1:4; 1. Timoteovi 2:6.
- Byl si Ježíš vědom tohoto záměru během své pozemské služby? Matouš 17:22-23; 20:17-19; Jan 12:23-27.
- Byly okolnosti Jeho smrti prorokovány ve Starém zákoně? Žalm 22:1, 7-8, 16-18.
- Která pasáž ze Starého zákona vysvětluje účel Jeho smrti? Izajáš 53. Chvíli se zastavte a vyhledejte v této pasáži mnoho odkazů na skutečnost, že Ježíš nesl náš hřích.
- Proč musel Ježíš zemřít? Židům 9:22; 10:3-4; Římanům 6:23.
- Popište utrpení spojené s ukřižováním. Matouš 26:67-68; 27:26-31.
- Jaký bude náš osud, pokud nepřijmeme Ježíše Krista jako svého Spasitele? Římanům 6:23; Efezským 2:12; Zjevení 21:8.
- Jaká událost se odehrává, když přijímáme Jeho smíření? 2. Korintským 5:17-21.
- Čím se staneme v důsledku přijetí Ježíše jako našeho Spasitele? Římanům 8:14-17; Efezským 2:12-13.
- Jaké je podle Jana 3:16 a 1. Korintským 2:2 hlavní poselství dnešní církve?