Biblický text: Jozue 5:13-8:35
Verš k zapamatování: „Lid křičel, když kněží zatroubili na trubky. A stalo se, když lid uslyšel zvuk trubky a lid se spustil veliký křik, že se zeď zřítila. Lid pak vstoupil do města, každý muž přímo před sebou, a dobyli město.“ Jozue 6:20
Zavedení:
Dobytí Kanaánu bylo provedeno třemi vojenskými taženími – centrálním, jižním a severním. Centrální tažení, jehož cílem bylo rozdělit a dobýt, sestávalo ze dvou hlavních střetnutí, jednoho u Jericha a druhého u Hai. Jericho bylo opevněné město s vysokými hradbami a branami, které se nacházelo více než 240 metrů pod hladinou moře. Město mělo nízký terén nejen z hlediska topografie, ale i morální nízká úroveň. Bylo odsouzeno k zániku, protože stálo na Boží zemi a jeho právoplatní nájemníci si ji přišli nárokovat.
Strach z Izraelitů způsobil, že Jericho bylo před příchodem útočníků zabarikádováno. Šest dní Izraelité pochodovali kolem města, jednou denně, a v noci se vraceli do Gilgalu. Sedmého dne ho obešli sedmkrát. Když kněží zatroubili na beraní rohy, Izraelité spustili mohutný křik. Hradby se zřítily a Boží lid mohl vstoupit do města. Všechno ve městě bylo Hospodinem odsouzeno ke zkáze jako prvotiny kanaánského úrody. Obyvatelé i dobytek měli být zničeni, ale stříbro, zlato, bronz a železo měly být vloženy do Hospodinovy pokladnice.
Přestože lid překročil Jordán, stále byl náchylný k hřešení. Když Jozue poslal do Aje zvědy, vrátili se s jistou zprávou, že město je špatně bráněno a že proti němu nebude nutné poslat více než dva nebo tři tisíce vojáků. Když však na Aj pochodovala armáda asi tří tisíc mužů, utrpěla spíše porážku než vítězství. Jozue se dozvěděl, že porážku způsobilo Achanovo drancování. Jako trest za jeho zločin byl Achan a jeho rodina ukamenováni k smrti a poté upáleni. Na druhý pokus Jozue a jeho armáda dobyli Aj taktikou zálohy. Izrael v první bitvě ztratil třicet šest mužů; tentokrát neztratil žádného.
Studium Slova
Studium lekce
- Když čelíme životním těžkostem, co nás Jozuova zkušenost učí o Boží pomoci v době nouze? (Jozue 5:14-6:2; Skutky 12:5-11; 18:9-10; 23:11; Jan 14:16-23)
- Proč chtěl Bůh zničit všechny živé bytosti v Jerichu? (Jozue 6:21; Deuteronomium 13:16; Jeremiáš 18:6-7; 45:4; Matouš 10:28; Lukáš 13:3)
- Co se stane, když mezi Božím lidem dochází k vážnému hříchu nebo k jeho tolerování? (Jozue 7:1-26; 1. Korintským 5:1-13; 1. Korintským 12:12-27; Žalm 119:162; Genesis 3:6)
- Jaká ponaučení si můžeme vzít ze selhání lidí v knize Jozue a z jejich budoucnosti, která by nás dnes povzbudila? (Jozue 8:1-29; Žalm 37:23-24; 1. Janův 1:8-10)
Aplikace Slova
Příběh o stavbě oltáře a čtení zákona odhaluje čtyři principy pro pochopení knihy Jozue. Jak můžeme tyto principy aplikovat na naši křesťanskou cestu s Bohem? (Jozue 8:30-35)
- Právo vlastnit zaslíbenou zemi záviselo na věrnosti Boží smlouvě. (Deuteronomium 30:15-18)
- Přístup Izraele k Bohu byl vždy skrze víru skrze oběť a smírčí krev. (Jozue 8:30-31)
- Trvání Božích požehnání záviselo na tom, zda se ho pevně drželi s upřímnou vírou a láskou. Víra v Boží zaslíbení, ztělesněná v oltáři, krevním smíření a přikázáních, byla nezbytná pro udržení smluvního vztahu s Bohem. (Deuteronomium 29:18-21)
Psané Boží slovo bylo pro Jeho lid nejvyšší autoritou a základem, na jehož základě zažívali buď Jeho požehnání, nebo prokletí. (Jozue 8:31-32; Matouš 7:24-27)